Dinár


1. zlatá arabská mince (4,25 g), od 7. století ražená v islámských zemích. Od 1873 základní měnová jednotka v Srbsku. Po 1. světové válce ji převzala i Jugoslávie;
2. měnová jednotka v bývalé Jugoslávii a zemích Blízkého východu (např. Alžírsko, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Tunisko).

Ottův slovník naučný: Dinár

Dínár (z lat. denarius, jež prostřednictvím Byzantinců a Aramejců přešlo k Arabům), název zlaté mince arabské, jež Abdulmelikem r. 685 poprvé byla ražena, velikosti a tvaru dukátu, ač silnější, se jménem a titulem vladaře (řídčeji i s udáním místa a času) na jedné a nábožnou invokací na druhé straně. Legenda vyskytuje se někdy (na př. vždy za Mohádovců) i na okraji peníze písmem čtverhranným. Váha pravidelně (1 miskál) 4,414 g (dínáry Mohádovců 4,729 g), obsah zlata až 0,979. Dělil se na půldínáry a čtvrtdínáry. Původní dínár rovnal se příbližně 15 (vlastně 142/7) drachmám stříbra, dle měnící se hodnoty zlata však i méně (13), ale i více (20 až 25) drachem. V sev. Africe slove dínár sultání.V Persii jest dínár drobný peníz = 1/50 šáhí = 1/1000 kránu = asi 1/35 kr. r. m. – Dínár jest též moderní srbská jednotka mincovní (z r. 1873), rovná franc. franku. Rozpadá se na 100 para; 20- a 10dínár jsou zlaté, 5, 2, 1, 1/2d. stříbrné. Dk.

Související hesla