Direktorium


1. orgán českých stavů vytvořený 26. 6. 1609. Sestával z 30 placených direktorů, správců a radů. Direktorium tvořilo prozatímní vládu s právem svolávat zemskou pohotovost a stavovské sjezdy a vyjednávat s německými kurfiřty a knížaty. Rozhodlo o zřízení vojska, vymohlo na Rudolfu II. vydání Majestátu 9. 7. 1609 a zvolení defenzorů. Direktorium obnoveno 24. 5. 1618 na sjezdu defenzorů (opět 30 osob), předseda Václav Vilém z Roupova. Direktorium svolalo do Prahy 8. 7. 1619 generální sněm, uzavřelo konfederaci stavů zemí Koruny české a Rakouska a na zemském sněmu v srpnu 1619 se vyslovilo pro sesazení Ferdinanda II. a zvolení Fridricha Falckého; jeho korunovací činnost direktoria ukončena. Po Bílé hoře direktoři potrestáni. Direktorium znovu krátce obnoveno za saského vpádu do Čech 1631;
2. pětičlenný výkonný orgán francouzské republiky a zároveň pojem označující období porevolučního mocenského systému ve Francii 26. 10. 1794 – 9. 11. 1799; vytvoření direktoria bylo jedním z důsledků srpnového thermidorského převratu (viz též thermidor). Vystřídáno vojenskou diktaturou Napoleona I. Bonaparta.

Ottův slovník naučný: Direktorium

Direktorium (novolat.), ředitelství. Direktorium francouzské (directoire exécutif), direktorium výkonné, pětičlenný výbor, kterému dle nové, 22. září 1795 přijaté ústavy odevzdána byla 27. říj. 1795 (5. brumairu IV. roku republ.), veškera výkonná moc, kdežto moc zákonodárná svěřena byla radě pěti set (conseil de cinq-cents) a radě starcův (conseil des anciens). Vláda direktoria nebyla šťastna a již 9. list. 1799 (18. brum.) po dorozumění se Bonaparta s direktory Sièyesem a Roger-Ducosem nahrazena byla konsulátem

Tabulka: Direktorium- Direktori
Stav panský
Bohuchval Berka z Dubé a Lipé (cisařský rada) – uprchl
Vilém st. z Lobkovic (cisařský rada) – omilostněn
Pavel z Říčan (cisařský rada) – omilostněn
Petr ze Švamberka (cisařský rada) – zemřel v květnu 1620
Václav Vilém z Roupova (cisařský rada a komorník) – uprchl
Jáchym Ondřej Šlik (cisařský rada) – popraven
Václav Budovec z Budova (cisařský rada) – popraven
Jan Albín Šlik – uprchl
Vilém z Vchynic a Tetova (cisařský komorník a nejvyšší lovčí Českého království) – žil v Sasku, poté Radslav (Racek)
Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic – zemřel 1618
Stav rytířský
Kašpar Kaplíř ze Sulevic (cisařský rada, purkrabí kraje  hradeckého) – popraven
Prokop Dvořecký z Olbramovic (cisařský rada) – popraven
Oldřich Gersdorf z Gersdorfu (cisařský rada) – zemřel 1620
Fridrich (Bedřich) z Bílé (cisařský rada) – popraven
Kryštof Fictum z Fictum (cisařský rada) – zemřel 1619
Jindřich Otta z Losu (cisařský rada) – popraven
Albrecht Pfeferkorn z Ottrpachu (cisařský rada) – zemřel 1619
Humprecht st. Černín z Chudenic (místokomorník Českého království) – omilostněn
Šťastný Václav Pětipeský z Chýš a Eggerberku  – omilostněn
Petr Milner z Milhauzu (cisařský rada nad apelacemi na  Pražském hradě)
Stav městský
Staré Město pražské
Martin Fruwein z Podolí (cisařský služebník) – zemřel (sebevražda?)
Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu – omilostněn
Daniel Škréta Šotnovský ze Závořic (sekretář čes.  komory) – uprchl
Jan Oršinovský z Firštenfeldu – uprchl
Nové Město pražské
Mistr Valentin Kochan z Prachové – popraven
Tobiáš Štefek z Koloděj – popraven
Václav Písecký z Granichfeldu – uprchl
Menší Město pražské
Kryštof st. Khober z Khoberšperku – popraven
Kutná Hora
Jan st. Šultys z Felsdorfu – popraven
Žatec
Maxmilián Hošťálek z Javořice – popraven
sekretář Benjamin Fruwein z Podolí – uprchl
 
Související hesla