Dolní Bousov

, město na severovýchodě středních Čech v okrese Mladá Boleslav; 2 350 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský (výroba vzduchotechniky), chov ryb. Křižovatka lokálních železničních tratí. Pozdně barokní kostel sv. Kateřiny (1759 – 60).

Ottův slovník naučný: Dolní Bousov

Bousov Dolní, Bohousov, Boužov (něm. Unter-Bautzen), město t., s 267 d., 1936 obyv. čes. (1880), hejtm. Jičín, okr. Sobotka (5 km jihozáp.), býv. panství Kosť, farní chrám sv. Kateřiny, pův. ze XIV. stol. obnovený od hr. Václava Vratislava Netolického), škola, pošta, telegraf, stanice české obchodní dráhy, 6 výročních trhů, cukrovar, mlýn s pilou, zv. Červený, a samota Valcha. Obyvatelé živí se většinou řemesly. – Majestátem daným na hradě pražském v pondělí po sv. Petru a Pavlu l. 1600 propůjčil císař Rudolf k žádosti Oldřicha Filipa z Lobkovic na Bílině a Kosti městečku jeho Bousovu D. znak takto vypsaný: Štít modré barvy, v němž dole ve zpodku skála červená o 3 pahrbcích, na nichž věže nebo brána bílá stojí a v ní vrata otevřená, s každé strany té brány zeď bílá s cimbuřím, nad branou dvě okna a výše nad okny okolo věže hranec s cimbuřím, ve věži pak krov červený, okrouhlý, nad nímž samým orel černý se vznáší drže v pysku větvičku zelenou s růží žlutou. (»Pam. archaeol.«, IX. 722.; vyobr. č. 644.). – Na blízku Bousova zámeček a pěkná zahrada ve Vlčím poli hrab. Vratislava Netolického.