Dolomity

, pohoří ve Východních Alpách v severní Itálii (jižní vápencové pásmo) mezi řekou Adiže a Piave. Budované triasovými dolomity a vápenci. Silně rozčleněno říční a ledovcovou erozí na vysoké věže, štíty a strmé stěny. Hluboké doliny (borovicové a smrkové lesy). Nejvyšší Marmolada (3 342 m n. m.). Malebná krajina, významný cestovní ruch.

Ottův slovník naučný: Dolomity

Dolomitové Alpy nebo jen Dolomity, jest název, jenž v novější době vešel v užívání pro skupinu Alp, omezenou na severu Rienzou a Drávou, na záp. Eisackem a Adiží, na jihu Brentou, na vých. pak Piavou. Horstvo toto rozkládá se z větší části na půdě tyrolské, z menší pak na území benátském a pne se všady přes 3000 m výše mimo jihozápad, kde temena jeho 2900 m nepřesahují. Nejvyšším temenem a jádrem celé této soustavy jest Vedretta Marmolada (3360 m) na vrchovisku řek Avisia a Cordevole. Na severových. mezi údolím Ampezzským a Pusterským vypínají se Drei-Schusterspitz (3169 m), Zwölfer Kogel (3085 m), Mte. Cristallo (3260 m), Sorapis (3291 m), Antelao (3253 m). Na sev.-záp. mezi údolím Ampezzským, Rienzou, Eisackem a Marmoladou jest průměrná výše Dolomitové alpyvých Alp poněkud menší, přece však dosahují tu Tofana 3263 m, See-Kofel 2806 m, Peitler K. 2874 m, Geissler-Sp. 3182 m, Schlern 2561 m, Rosengarten 2982 m, Lang-K. 3179 m, Boë-Sp. 3151 m, Auvolau 2573 m. Na jihovýchodě mezi Marmoladou a řekami Boite, Piavou, Cismone a Avisiem zdvihají se M. Pelmo 3162 m, Civelta 3176 m, C. della Pala 3186 m, M. Serva 2040 m, M. Pavione 2332 m, na jihozápadě pak jsou nejvyšší temena Lattemar (2792 m), Stelle d' Sute (2613 m), C. d'Asta (2844 m), Kreuz-Sp. (2487 m) a Sasso rosso (2387 m). Název D. A. přesně brán přísluší toliko skupině mezi Eisackem a horním tokem Avisia, poněvadž jen tato čásť skládá se geologicky skutečně z dolomitu, kterýž tu rozerván jest v nejmalebnější tvary věžovité, sloupovité a pod., kdežto ostatní části této soustavy jsou hřbety a temena vápencová. Srázná, neschůdná úbočí činí pohoří toto velmi těžce přístupným. Geologicky nejzajímavější jest údolí Fasské, kdež na žulovém základě uloženy jsou nejrozmanitější horniny plutonické i sedimentérní. D. A. jsou prorvány dosti četnými údolími. Na sev. k údolí Pusterskému směřují spojená údolí Gaderské a Enneberské, na záp. k Eisacku údolí Grődnerské, na jihozáp. k Adiži údolí řeky Avisia, jež nejvýše sluje údolím Fasským, potom údolím Fleimsským a nejníže Val Fembra, na jihu lemuje D. A. Val Sugano protékané Brentou, na jihozáp. pak směřují podél řeky Cordevole Val d'Agordo a podél řeky Boite Ampezzské údolí, jež náleží k nejmalebnějším končinám Dolomitové alpyvých Alp a nejhojněji jest navštěvováno.

Související hesla