Dřeviny

, lignae, holoxylae – víceleté rostliny se zdřevnatělým stonkem, který nese obnovovací pupeny na nadzemních dřevnatých prýtech. Dělí se na polokeře (suffrutex), vytrvalé rostliny se zdřevnatělou spodní částí prýtů, jejichž vrcholové části zůstávají bylinné a nepřezimují; keříky (fruticulus), drobné keře hustě větvené nízko nad zemí (např. vřes, borůvka); keře (frutex), dřeviny celé zdřevnatělé a větvené již od báze (prutnaté, metlovité, jednokmenné i vícekmenné); stromy (arbor) a liány. Podle výšky se rozlišuje: stromek (arbor parva) do 7 m, nízký strom (arbor nana) 8 – 15 m, středně vysoký strom (arbor mediocris) 16 – 25 m, vysoký strom (arbor alta) 26 – 50 m, velmi vysoký strom (arbor altissima) vyšší než 50 m. Podle dalších kritérií se rozlišují dřeviny jehličnaté a listnaté, opadavé a neopadavé (vždyzelené), podle užitkovosti se rozeznávají dřeviny lesní a dřeviny ovocné, podle oblastí výskytu dřeviny tropické, subtropické a dřeviny mírného pásma, severní polokoule ap., podle původu v dané oblasti dřeviny původní (autochtonní) a zavedené (introdukované). Podle využití se dřeviny dělí na okrasné, výplňové, solitérní atd. Dřeviny jsou jedny z nejdůležitějších organismů na Zemi, jejich přirozené porosty (např. lesy) jsou mnohde závěrečným stadiem sukcese (viz též sukcese ekologická), výsledkem vztahů mezi klimatem, substrátem a živými organismy. Živé sbírky dřevin se nazývají arboreta. Studiem dřevin se zabývá dendrologie.

Ottův slovník naučný: Dřeviny

Dřeviny (plantae lignosae) zvou se rostliny, jejichž několikaletá neb i mnoholetá nadzemní osa jest dřevnatá a co rok vývojem nových výhonů se prodlužuje i rozvětvuje a obyčejně teprve po několika létech jest květo- a plodonosná. Dle toho, trvá-li olistnění více let, nebo trvá. li jen po dobu vegetačního období, rozeznáváme dřeviny vždy zelené od letně zelených. Dle tvaru vzrůstu rozdělujeme dřeviny ve stromy (arbores), jež za normálních poměrů vyvinují jediný peň, nahoře v korunu se rozvětvující, a v keře (frutices), jejichž osa již u zpodu se rozvětvuje v silné větve. Dle výše kmenu rozdělují se stromy na stromy I. velkosti od 50 – 20 m, II. velkosti 20 – 10 m a III. velkosti 10 – 5 m. Keře mají větve buď přímé neb pnoucí se, otáčivé a plazivé. Přímé keře rozdělují se dle výše: ve velké (5 – 3 m), prostřední (3 – 11/2 m) a malokře 11/2 – 1/3 m. Polokře (suffrutices) jsou malé, nízké křovité dřeviny, jejichž plodné osy trvají jen po jednu dobu vegetační, neplodné dřevnatí a po několik let trvají, jen na zpodu se rozvětvujíce. Polokře jsou též přímé a plazivé. Dle vzrůstu jsou dřevinyrychle rostoucí (olše, bříza, topol, vrba, akát, modřín, borovice) a pomalu rostoucí (jeřáb, jabloňovité, javor, jasan, buk, habr, dub. lípa, cembrovka, smrk, jedle a zvláště tis); dle chování se dřevin k světlu slunečnímu jsou dřeviny světlomilovné (sosna, bříza. modřín) a stínomilovné (buk, jedle, tis); dle zakořenění: plocho zakořeněné (smrk) a hluboko zakořeněné (dub, sosna). Zkr.

Související hesla