Dublin

, irsky Baile Átha Cliath – hlavní město Irské republiky, na pobřeží Irského moře. Politické, ekonomické a kulturní centrum státu; 481 000 obyvatel (1996), aglomerace 953 000 obyvatel (1996). Průmysl textilní, potravinářský (pivovarnický), loďařský, elektrotechnický, chemický. Centrum irské dopravní sítě; námořní přístav, mezinárodní letiště. Muzeum, galerie (National Gallery), dvě univerzity, dvě protestantské katedrály, zámek, radnice, parlament, řada gregoriánských budov. – Dublin je historickým centrem irského národního hnutí, hlavní město samostatného Irska od roku 1921 po ukončení dlouhodobé anglické okupace.

Ottův slovník naučný: Dublin

Dublin, zároveň hlavní město království Irského, sídlo místokrále, nejvyšších zemských úřadů, katol. i prot. arcibiskupa, mnoha konsulů i rakouského. Rozkládá se po obou březích ř. Liffey, která tekouc od záp. na vých. dělí město ve dvě téměř stejné části, a opouštějíc je šíří se v Dublinskou zátoku, sahající na severu k Howthskému poloostrovu, na jihu pak ke Kingstownu. Řeka je splavna až do středu města (ku Carlisle-Bridge), avšak pro těžší lodi zřízeny jsou velké doky, jež Královským a Velkým kanálem jsou spojeny se západem a jihem Irska. Vnější přístav je chráněn dvěma hrázemi, z nichž North Wall má 2700 m zdélí, Bull Wall 4300 m. Ústí přístavu je i za nejnižšího stavu vody 4 m hlub., a úzký vjezd do něho označen světlem poolbegského majáku. Vlastní město, oddělené od četných předměstí (Ringend, Donnybrook, Rathmines, Rathar, Pembroke, Kilmainham, Glasnevin, Clontarf) stromořadovou Okružní silnicí (Circular Road), jež je ellipticky obepíná v délce 14 km, zabírá 500 ha rovné půdy, jež toliko na jihu stoupá v mírné návrší. Východní, aristokratická čásť, na severu i jihu od řeky, vykazuje krásná náměstí, nádherné třídy a terassy; ve středu a na sev.. záp. nalézají se velká emporia obchodu, kdežto jihozápad, tak zvané Liberties, druhdy bohaté středisko obchodu, nyní útulek chudiny, sestává z úzkých, křivolakých, špinavých uliček. Všechny ostatní novější ulice jsou široké, ladně výstavné a pro. tínají se pod pravými úhly. Nejimposantnější z nich je Sackville Street, 52 m široká a na 600 m dlouhá, s nádhernou budovou poštovního úřadu a Nelsonovým sloupem (37 m vysokým), jež na sev. ukončena je Rotundou, kolossální to budovou sloužící karnevalu i jiným účelům shromažďovacím, na jihu pak vybíhá v elegantní, stejně široký Carlisleův most, za nímž zvedají se klínovitě budovy Westmoreland Streetu. Na jižním konci tohoto mostu je umístěna jezdecká socha lorda Gougha, na severním obrovská socha O'Connellova; pomníky vynikajících Irů jsou vůbec hojně roztroušeny po dublinských třídách a budovách veřejných. Úchvatný je i pohled na západ, od sochy O'Connellovy, podél nábřeží přes hustý les lodních stožárů k celnici, budově 115 m dlouhé, na jejíž kupoli (38 m vysoké) vznáší se socha Naděje. Zulová nábřeží se širokými jízdnými drahami, vysokými domy a elegantními krámy táhnou se celým městem po obou stranách řeky, přes niž pne se 9 mostů, z nichž 2 jsou železné. Na jižní straně vyniká z ulic zvláště College Green s velkolepými budovami Irské banky a dublinské university, jakož i jezdeckou sochou Viléma III. a pomníky Goldsmithovým a Burkeovým, která s Dame Street tvoří hlavní tepnu dublinského života. Irská banka, v níž před unií zasedal irský parlament, vábí již z daleka svou kollonádou iónských sloupů, a naproti ní universitní budova korinthským sloupovím uprostřed průčelí 100 m dl. Veřejné budovy imponují vůbec svou monumentálností (budova čtyř soudů, The Four Courts, na King's Quay, se šesti mohutnými korinthskými sloupy a vysokou bání, je 138 m dl.) a působí tím mocněji, ježto obytná stavení jsou nejvíce z červených cihel. Hrad, druhdy pevnost, od r. 1560 sídlo místokrálovo, nevyniká architektonickými krásami; na prvním nádvoří vlaje na stožáru Union Jack, vlajka angloirské unie, ústřední to bod britské moci v Irsku, kolem něhož kupí se budovy všech hlavních vládních úřadů ve stínu anglických bodáků; na druhém nádvoří nejstarší čásť hradu, Birminghamská věž (XII. stol.), s archivy. Zvláštním rysem Dublin,a jsou čtverhranná náměstí se sady uprostřed (t. zv. squares) Největší z nich je Stephen's Green (8 ha plochy) s jezdeckou sochou Jiřího II., nejelegantnější Merrion Square (5,5 ha) se šlechtickými paláci. Velký park a squary náležející k universitě zaujímají 16 ha. Z kostelů jsou nejpamátnější kathedrály sv. Trojice (Holy Trinity, též Christ Church) z XI. stol. a sv. Patricka ze XIV. stol., jež v novější době dali obnoviti sládek Guinness a vinopalník Roe. Kathedrála sv. Patricka má věž 91 m vysokou, náhrobek Swiftův a jeho Stelly, vlajku rytířů sv. Patricka a mn. j. podobných relikvií. Obě jsou protestantské. Chrámy katolické jsou novějšího původu a vystavěny nejvíce z veřejných sbírek; z těch zvláště dlužno jmenovati kathedrálu Neposkvr. Početí (s dórským sloupovím) a kostely sv. Ondřeje (gotický) a sv. Jiří (v řec. slohu). – V čele školství stojí universita, zal. r. 1592 Alžbětou dle vzoru Trojické kolleje v Cambridgei (odtud sluje také Trinity College). Správu její vede vedle kancléře a místokancléře provost (rektor), dva prorektoři, dva děkanové, censor, knihovník, auditor a professoři; senát se skládá z bakalářův a doktorův všech fakult. R. 1891 měla universita 1200 posluchačů; z řad jejich vyšli Burke, Sheridan, Curran, Swift, Goldsmith a j. Římsko-katol. universita (zal. r. 1854) je řízena duchovenstvem s 33 professory. Queen s University (zal. r. 1850) jest určena pro všechna vyznání. Mimo medicinské fakulty těchto vysokých škol slouží vzdělání lékařů ještě 4 ústavy, z nichž jeden řídí College of Physicians a druhý College of Surgeons. Samostatnými učilišti jsou také kněžský seminář a All Hallows College, ústav ku vzdělání katolických missionářů. Royal College of Science (ústav polytechnický), zal. r. 1868, má 14 professorů. O nižší vzdělavatelny pečuje především National Board (zemská školní rada), potom Catholic Church Society a různá katolická bratrstva a sesterstva. Od r. 1866 jest zde i dámská střední škola Alexandra College, již navštěvuje na 500 Irek. Hospodářskou akademii v Glasnevinu vydržuje stát. Střední školy navštěvuje celkem 5000 žáků, národní 27.000. Z učených společností buďtež uvedeny Royal Irish Academy (zal. r. 1786 pro vědy a starožitnosti) s museem a starými památkami irského písemnictví, pak Royal Society (zal. r. 1750 pro orbu a průmysl), Zoological Society se zoologickou zahradou ve Phoenix Parku a mn. j., jako geologická, chemická, přírodovědecká, starožitnická a zemědělská. Z jiných ústavů má Národní museum sbírky přírodnické i zemědělské, obrazárnu a botanickou zahradu (v Glasnevinu), kdežto Hibernian Academy vydržuje malířskou akademii a pořádá umělecké výstavy. Přečetny a bohatě nadány jsou lidumilné a dobročinné ústavy, jako 2 chudobince, 28 nemocnic, 2 blázince, 3 ústavy pro hluchoněmé, 3 pro slepé, 4 sirotčince, veliká útulna pro staré vojíny a námořníky (Kilmainham Hospital) mimo mnohé jiné, jež r. 1881 vydržovaly celkem 10.611 osob. Kromě toho má Dublin, 4 věznice, 2 káznice a 8 kasáren. Zábavě pak slouží 3 divadla, několik koncertních sálů a velká zimní zahrada s parkem, pozůstatek to výstavní budovy z r. 1873. – Průmyslu jest na ujmu nedostatek vodní síly a uhlí. Veleznámým výrobkem dublinským jest poplin, polohedvábná látka Ve velkém vyrábí se toliko silné černé pivo, t. zv. dublinský stout, a whisky. Dublin, má také sklárny, přádelny a tkalcovny, železárny, loděnice, slevárny a tiskárny atd. Dopravu uprostřed města prostředkují drožky a tramwaye, dopravu vzdálenější zpomenuté již kanály a železnice, jež vedou nyní do všech důležitějších míst království; paroplavebně je Dublin, spojen s Belfastem, Queenstownem, Glasgowem, Whitehavenem, Liverpoolem, Holyheadem, Milfordem a Bristolem. Přímý obchod s cizinou, ač v posledních létech poněkud se zvedl, je velmi omezen, ježto Glasgow, Liverpool a Bristol jej z větší části na sebe strhly. Důležitý je obchod pobřežní, na nějž r. 1890 připadlo 10.166 lodí z 10.936 do přístavu vepluvších. Tyto přivezly obilin, ryb, ovoce, vína, cukru, hnojiv, skla, petroleje atd. za 2,28 mill. lib ster., kdežto vývoz obnášel toliko 105.611 lib. ster. (za pivo 16.994 lib. ster., vlnu 24.631 lib. sterl. atd.). K přístavu náleželo r. 1887 380 lodí o 55.204 t a 429 bárek rybářských. – Dublin, vysílá 2 členy do parlamentu (universita také 2); správu jeho vede městská rada, sestávající ze starosty, 15 starších a 45 radních. Obyvatelstva r. 1891 napočteno 254.709, s předměstími 361.891, z nichž 80% katolíků, proti 248.525 (349.688) z roku 1871 a 152.090 z r. 1804. – Okolí Dublin,a jest velmi malebné. Rathmines, jižní předměstí, stal se v poslední době oblíbeným sídlem zámožnějších obchodníků. Severní, Glasnevin, má zajímavost literární jakožto residence básníka Tickela, pak Addisona, Steela, Parnella, Swifta, Sheridana a mn. j. liter. celebrit; na jeho hřbitově odpočívá Curran, O,Connell a Steele. Phoenix Park zabírá 729 ha místy rovné, místy pahrbkovité půdy, jejíž obory skýtají útulek nesmírným stádům jelenů a jiné zvěře. V něm nalézá se sídlo místokrálovo, vojenské cvičiště. vojenská nemocnice, kasárny pro stráž bezpečnosti, Wellingtonův obelisk (62 m vys.) a sloup postavený v upomínku na zavraždění Cavendishe a Th. Burkea (6. kv. 1882). Vůbec jest Dublin, se svou velkolepou zátokou, svým krásným okolím, svými nádhernými parky, monumentálními budovami, širokými ulicemi, prostrannými squary a elegantními nábřežími jedním z nejkrásnějších i nejpřívětivějších měst v Evropě. – Dublin,, snad Ptolomeova Eblana, nazýval se původně Ballyath-cliath, Dublin, j. město na lísovém brodu; nynější jméno odvozeno z irského duibhlinn, t. j. černá kaluž. Dublin, přijal křesťanství již roku 448 od sv. Patricka. R. 838 byl od Dánů dobyt a opevněn. Velikou porážku utrpěli dánští vetřelci v l. 989 a 999, zvláště roku 1014 (u Clontarfu). Biskupství zal. r. 1038 povýšeno na arcibiskupství r. 1214. Angličané zmocnili se Dublin, a r. 1169 Richardem Clareským (hrabětem Pembrokem). Do XV. století tvořil Dublin, zvláštní hrabství. R. 1659 prohlásili zde Stuartovci Karla II. králem anglickým. Od té doby až do nynějších časů byl Dublin, střediskem národní i církevní opposice proti anglické vládě. Srv. Sullivan, Dublin, Guide Book (Dublin, 1889); Black, Guide to Dublin, (Edinburk, 1886); Gilbert, History of the City of Dublin, (Dublin, 1859. 3 svazky). Df.

Související hesla