Duccio di Buoninsegna

, italský malíř. Ovlivněn starší byzantinizující tradicí, francouzskou malbou a sochařstvím N. Pisana. Pro osobitý styl a charakteristickou barevnost bývá označován jako zakladatel školy sienského malířství 14. stol. Dochovala se pouze dvě díla (Madonna Rucellai, Maestá, monumentální oltář, poprvé složený z více deskových dílů). Považován za autora návrhu na vitráž velkého okna dómu v Sieně.

Ottův slovník naučný: Duccio di Buoninsegna

Duccio di Buoninsegna [dučo-seňa], malíř ital ze Sieny, jenž náleží mezi první zakladatele nového malířství a o jehož životě není nic jiného známo, než že dle listinných zpráv již r. 1282 v Sieně byl mistrem a že v l. 1308 – 11 pro tamější hlavní chrám velký oltář zhotovil, jenž se podnes zachoval. Na přední straně nalézá se Madonna s dítětem, kolem ní andělé, svatí a 4 patronové města; na zadní straně, která jest nyní rozříznutím dřevěné plotny obrazové od přední oddělena, zobrazeny jsou v 26 polích dějiny Kristova utrpení. Duccio nedosahuje svého staršího současníka Florenčana Cimabue co do velkoleposti, avšak předčí jej jemností a hloubkou citu. E. Braun vydal r. 1850 toto veledílo v rytinách dle kreseb Rodenových a Bartociniových. Akademie sienská chová ještě několik malých obrazů, jež se právem Ducvi připisují.

Související hesla