Duchcov

, hornické a průmyslové město v severních Čechách v okrese Teplice; 9 100 obyvatel (1999). Povrchová těžba hnědého uhlí od pol. 18. stol., průmysl sklářský a keramický, elektrárna Ledvice. – Zámek s parkem a kostelem. V roce 1835 místo setkání rakouského, ruského a pruského panovníka. Zámecká knihovna, kde psal paměti G. Casanova.

Ottův slovník naučný: Duchcov

Duchcov (něm. Dux), město v Čechách na Klášterním potoce, 214 m n. m., má dle sčítání r. 1890 ve 564 domech 2888 ob. č., 7094 n., avšak ve skutečnosti je zde polovina Čechů. Duchcov leží celkem v rovině, jen na sever půda nevalně stoupá k lázním »Grünzį zvaným a na jihových. je malé zalesněné návrší zv. »Šibeniční vrch«, býv. popraviště. Na samém obvodu města šíří se panský rybník sv. Barbory. Duchcov má krásný děkanský kostel Zvěst. P. Marie s obrazem od V. Reinera; chrám ten jest původu velmi dávného, byl v XV. st. Husity sžehnut (1426) a teprve r. 1722 zcela obnoven v nynější podobě; pod ním jest hraběcí Valdšteinská rodinná hrobka. Na záp. obvodu města je vkusný kostelík Obět. P. Marie roku 1716 Janem Jos. hr. Valdšteinem vystavěný a zvláštním duchovním opatřený; při kostele je špitál a sirotčinec pro 12 sirotků a 18 starců a stařen ku práci neschopných z hraběcího panství s několika celami sester sv. Kříže a lékárnou. Na východní straně města je kostel sv. Barbory a východně od něho při staré kapličce Pomocné Matky Boží rozsáhlý obecní hřbitov. Z veřejných budov uvádíme; radnici s obecními úřady a okr soudem, budovu české školy, která již r. 1390 stála, něm. dívčí školu, obecní chlapeckou a měšť. školu, měst. spořitelnu, cholerovou nemocnici. Vedle soudu jest zde berní, poštovní a telegrafní úřad, finanční stráž a četnická stanice. Školy má Duchcov tyto: českou smíšenou veř. 5tř. šk. (v 7 tř. 557 dětí), německou 5tř., něm. měšť. chlap., něm. průmyslovou, pokračovací a něm. hornickou šk. ku vzdělání dozorců důlních, matiční opatrovnu (150 dítek), něm. a utrakvist. opatrovnu duchcovsko. podmokelských dolů. Duchcov provozuje čilý obchod a má velké průmyslové závody, jako: akc. cukrovar na surovinu a raffinádu s plynárnou, která i městu plyn dodává' panský pivovar, parní mlýn, slevárnu na železo, továrnu na přístroje pro cukrovary a lihovary, výrobu hospodářských strojů a nářadí, 3 továrny na hliněné zboží (majoliku a terracottu), knihtiskárnu. Ústecko. teplická dráha má v Duchcově veliké nádraží, Pražsko-duchcovská a Plzeňsko-březenská nádraží DucLedvice, Duchcovsko-podmokelská nádraží v Lipticích; stanice Státní dráhy DucLedvice je asi 2 km odtud vzdálena a spojena je s nádražím Ústecko. teplické dráhy v městě. Mimo německé spolky je v Duchcově 5 spolků českých: Česká a Remeslnická beseda, Sokola odbory Ústř. Mat. školské a Nár. Jednoty severočeské. jež všechny v sobě soustřeďují českou intelligenci duchcovskou V čele těchto spolků stáli od počátku inženýři, průmyslníci, učitelé horní, železniční a vrchnostenští úředníci, ale i uvědomělí dělníci, kteří ani sliby ani hrozbami, propuštěním z práce, vypovídáním z bytu od české věci neupustili. Ano, právě dělníci svou houževnatostí způsobili, že soukromá matiční škola musila býti převzata do správy obecní, a sice roku 1885 otevřena 4tř. česká veřejná škola s 329 dětmi R. 1879 zřízena pro Duchcov, Most a Horní Litvínov »Spojená bratrská pokladnæ, jež r. 1892 byla reorganisována. V Duchcově i v okolí nalézají se ohromná ložiska hnědého uhlí, jež buď vrchním odkrýváním, buď hloubením šachet nebo vrtáním štol nedosti racionálně se těží. Jsa střediskem uhelné pánve ústeckochomútovské, měl Duchcov roku 1893 následující doly; 1. duchcovského spolku pro dobývání hněd. uhlí, 2. duchcovsko podmokelské dráhy, 3. mosteckého těžířského spolku, 4. Schönburkovy, 5. Jansenovy, 6. Rindskopfovy, 7. dědiců Reffeenových, 8. spolku »Sylvestrovo pole«, 9 bratří Böhlerů. V celku pracovalo při zdejších dolech 4438 horníkův (1893) a všechny doly spojeny jsou vlečnými drahami s hlavní žel. sítí. Dne 10. ún. 1879 zatopen teplou vodou důl Döllingerův, při čemž 24 horníků se utopilo a 900 přišlo o výživu. Následkem této katastrofy klesla zároveň i léčivá voda v Teplici. Dne 28. list. 1887 znova voda vyrazila na dolu Victorinově, ale otvor důmyslně ucpán betonem Katastrofou dolu Döllingerova poškozeny také duchcovské lázně v Grünzi, do nichž voda přitékala z »Obrovského pramene«. Zde r. 1883 nalezeny četné památky předhistorické, které uschovány v zámku duchcovském. Z četných jiných nálezů v okolí Duchcova vykopaných uložena většina ve Faslově museu v Teplici. Mimo ložiska hnědouhelná nachází se zde hojnost cihlářské hlíny, písku a vápenného kamene. Rolnictvím zabývá se poměrně málo obyvatel, většina jest zaměstnána při uhelných dolech a v průmyslových závodech. – Svěřenské panství Duchcov s Horním Litvínovem a nesvěřenským statkem Zálužím nemá toho času majitele. Poslední majitel hr. Jiří Valdštein, jenž bezdětek 18. list. 1890 zemřel, žil poslední léta se svým příbuzenstvem v nevůli, a proto v závěti, pominuv nejbližší příbuzenstvo, nástupcem fideikomisu ustanovil Arnošta hr. Valdšteina a alod. jmění odkázal obci Vídeňské, kteráž však odkazu nepřijala; zároveň odkázal některým úředníkům legáty půl millionu zlatých. Z toho vznikla veliká soudní pře, která dosud není ukončena. Výměra panství obnáší 9746,51 ha a katastr. čistý výnos 79.863 zlatých. K panství náleží velký sídelní zámek v Duchcov ě, v němž nalézá se velký sál předků s historickými malbami, obrazárna se 448 malbami a 7000 rytinami (mezi nimi díla nízozemských a německých mistrů, jako Rubensa. Gerharda, van Dycka a j.). Zbrojnice zámecká vykazuje 749 čísel zbraní, zvláště vzácné upomínky na vévodu Fridlandského, jako jeho krví potřísněný límec, který měl při svém zavradění v Chebu. halapartnu, kterou skonal, atd Mimo to je zde zvláštní sbírka kuší slonovinou a perletí vykládaných, jakož i vzácné sbírky přírodovědecké, historické, numismatické a umělecké. Knihovna obsahuje 24.000 svazků, mezi tím mnohé vzácné rukopisy mnichů a čásť memoirů dobrodruha Casanovy, který zde po 12 let knihovnu spravoval. Na zámeckém dvoře spatřuje se kovový vodojem pořízený z dobytých švédských děl. Kolem zámku, k němuž přiléhá pivovar, šíří se krásný park, jehož čásť bývala někdy oborou – Král Jiří Poděbradský vysadil městu Duchcovu znak, totiž štít ve 3 červená a 2 černá pole kolmo rozdělený, v němž stříbrný český lev s korunou. – Dějiny. O založení Duchcov a nemáme určitých zpráv. Víme jen, že v X. – XII. stol. byl úplně český, jak písemné památky dokazují, a teprve založením kláštera oseckého počala se krajina okolo kláštera poněmčovati a tak se stalo i v Duchcově. Ve středověku byl Duchcov silně opevněn a příkopy obehnán. Byl od pradávna majetkem pánů z Oseka (z Riesenburka). Boreš st. na Oseku dal Osek i Duchcov v zástavu Vilémovi markrabí míšeňskému. R. 1422 král Sigmund zastavil duchcov ještě s jinými městy Bedřichovi Saskému. Ve válkách husitských byl Duchcov od vojska Prokopa Holého úplně spálen a vypleněn, tak že město zůstalo 5 let neobydleno. Po válkách husitských dostal se Duchcov pod ochranu pánů ze Sulevic, z nichž Jan Kaplíř ze Sulevic prodal Duchcov s Osekem Jiřímu z Lobkovic. Rodina tohoto seděla na Duchcově po meči dor. 1639, kdy hr. Frant. z Lobkovic zemřel, zůstaviv po sobě vdovu Polyxenu, kteráž r. 1642 opět se provdala za Max. hr. Valdšteina, pána na Skále, Doubravici a Mnich. Hradišti. Týž potvrdil Duchcovu stará privilegia, zvláště výsadu na prodej soli, smůly, výčep piva a vína (z některých vinic u Duchcova) a hleděl seč byl povznésti blahobyt města z války třicetileté tak zpustošeného. R. 1664 nastoupil Hanuš Bedř. hr. Valdštein, potomní arcibiskup pražský, který v Duchcově zcela zrušil robotu. Také ve válce 7leté Duchcov nebyl ušetřen válečných pohrom. Josef hr. Valdštein, pán velmi dobročinný, milovník věd a umění, dostavěl zámek tak, jak nyní jest, založil v něm museum a knihovnu doplnil-R. 1835 při vojenských polních cvičeních byli zde císař rakouský, car ruský a král pruský, r. 1838 pořádány u Duchcova ku poctě cara Mikuláše vojenské manévry. Dodatky Má 660 d., 2899 obyv. č., 8915 n. (1900).

Související hesla