Důkazy boží existence

, důkazy obhajující racionálním postupem existenci Boha; jejich smyslem je dát víře v Boha základ v racionálním poznání. Teologický důkaz boží existence vychází z účelného uspořádání světa, z existence řádu a zákonitosti, jejichž je Bůh předpokladem. Kosmologické důkazy boží existence vycházejí z faktu, že světu poznatelnému zkušeností předchází nepodmíněnost a nutnost první příčiny; formulováno již Aristotelem. Cicero zná důkazy boží existence ze shodného přesvědčení národů o existenci Bohů. Antropologický důkaz boží existence užitý Augustinem uvádí, že člověk dospívá k věčným pravdám, které musí mít svůj důvod v Bohu, neboť nevyplývají z měnící se zkušenosti. Slavný je ontologický důkaz Boha formulovaný Anselmem. Tomáš Akvinský vypracoval pět důkazů boží existence, které vycházejí ze smyslové zkušenosti a směřují nad ni: a) Bůh existuje, protože musí existovat první hybatel; b) všechny příčiny vedou k první nezapříčiněné příčině; c) musí existovat něco, co je samo o sobě nutné a na čem závisí vše nahodilé; d) musí existovat něco, co je příčinou vší dokonalosti; e) účelnost všech věcí ukazuje na to, že musí existovat princip, který je řídí. Morální důkaz (pocházející z období reformace) vysvětluje existenci Boha z existence mravního vědomí a řádu. Moderní teologie zformulovala důkazy boží existence z lidského přesahování k absolutnímu jsoucnu, od něhož odvozuje existence svůj smysl. Důkazy boží existence jsou předmětem diskusí.

Související hesla