Duma

, poradní, zastupitelský či správní orgán; 1. poradní sbor ruského panovníka v letech 1547 – 1711 (bojarská duma); 2. duma městská, orgán městské správy; 3. ruský parlament povolený v roce 1906 carem Mikulášem II. Alexandrovičem. Dvě po sobě zvolené dumy car na radu svých rádců rozpustil, třetí pracovala v letech 1907 – 1912, čtvrtá v letech 1912 – 17 byla sice 1914 pozastavena, zformovala však 1917 Prozatímní vládu a přiměla cara k abdikaci. Dumu, tzv. Ústavodárné shromáždění, zvolenou ve volbách v listopadu – prosinci 1917 rozpustili bolševici v lednu 1918; obnovena až 1992 v Ruské federaci a dalších nástupnických státech SSSR.

Ottův slovník naučný: Duma

Duma, rada knížete v Rusku. Duma nemá zákonité organisace; všecka její činnost zakládá se na zvyku, dle něhož do složení dumy dostávaly se vyšší třídy družiny, lepší muži. Družina tvořila sílu knížete a proto kníže musil raditi se s družinníky, aby zajistil si jejich pomoc; jinak mohli býti nespokojeni s jeho rozhodnutím a odříci mu pomoc, což se i stávalo. Přes to však knížata uchylovali se někdy od takového pořádku a dle osobní své náklonnosti neradili se s celou družinou, nýbrž jen s některými její členy. V zasedání knížecí dumy předkládaly se k posouzení všecky předměty tehdejší správy, jak především záležitosti vojenské, tak i otázky vnitřního zřízení. Když se změnil poměr knížete k lidu sloužícímu (změnou svobodných poměrů v nesvobodné), změnila se i povaha dumy. Původně v ní zasedali jen bojaré; postupem času, zejména od Ivana Hrozného, složení dumy demokratisuje se, určuje se panovníkem a stále rozšiřuje se přibíráním do ní nových hodnostů. Panovníkova duma jest jako dříve rada panovníkova, mající účastenství v zákonodárství, soudě a správě; někdy však jest pouhou zbraní moskevských panovníků. Mimo to duma byla i samostatným zřízením pro soud a běžné záležitosti správy, přicházející z úřadů (prikazů). V tomto ohledu jednala bez panovníka a sama vydávala rozsudky. – Jenom v krajních případech, když na př. nebylo nařízení pro rozhodnutí dané otázky, obracela se k panovníku. Duma scházela se šestkráte týdně a způsob rozhodování byl nejspíše jednohlasnost; při nesouhlase záležitost ponechávala se rozhodnutí samého panovníka. Za Petra bojaré též sjižděli se na radu, ale starý název duma zaměňuje se novým: bližňaja kanceljarija; ostatně tato záhy byla vytlačena senátem. Srv. výtečné dílo: V. O. Ključevskij, Bojarskaja duma drevněj Rusi (Moskva, 1883). – Rada bulharských carů slula též dumou. Zygel.

Související hesla