Dunbar William

, skotský básník; působil na dvoře krále Jakuba IV. Většina jazykově vytříbené, metricky a stroficky složité poezie (vycházející z díla G. Chaucera a z francouzské tradice) se zachovala v dobových rukopisných antologiích. Vedle melodické náboženské lyriky (Ane Ballat to Our Ladye – Píseň Panně Marii), příležitostných básní a dvorských nebo milostných alegorií (The Thrissil and the Rois – Bodlák a růže, o sňatku Jakuba IV. s Markétou Tudorovnou; The Goldyn Targe – Zlatý terč) psal náboženské i světské, chmurné i drsně zemité satiry (The Dance of Sevin Deidly Synnis – Tanec sedmi smrtelných hříchů, The Tretis of the Tua Mariit Wemen and the Wedo – Rozmlouvání dvou vdaných žen s vdovou), parodující středověký idealismus a rytířskou poezii a odhalující lidskou živočišnost a zkaženost. Kontrast cizelovaného básnického stylu a přívalu nadávek je příznačný pro The Flyting of Dunbar and Kennedy (Vzájemné spílání Dunbara a Kennedyho), ovlivněné keltskou tradicí. Hlavní dílo The Lament for the Makaris (Nářek pro básníky), jehož rámcem je strach ze smrti zasahující vše, se podobá Testamentu F. Villona a truchlí nad odchodem skotských i anglických básníků. Dunbar působil hlavně na romantickou a moderní skotskou poezii (R. Burns, H. MacDiarmid).

Ottův slovník naučný: Dunbar William

Dunbar [dònbár] William, největší ze starých básníků skotských (* ok. 1460 – † ok. 1520). Studoval v St. Andrewsu theologii, načež stal se františkánem a jako potulný kazatel procestoval velkou čásť Anglie a Francie. Později vstoupil do služeb krále Jakuba IV., od něhož požíval (od r. 1500) ročního platu 50 liber st. Zdá se, že byl tajemníkem některého z četných vyslanců, jež král měl na cizích dvorech. R. 1501 navštívil Anglii, kde se skotskými velmoži stanovil podmínky králova sňatku s anglickou princeznou Marketou; na oslavu pak této události složil (1503) allegorii The Thistle and the Rose (Bodlák a růže). Od té doby žil u dvora až do osudné bitvy u Floddenu, kdy další zprávy o něm úplně zanikají. Jako básník byl Dunbar genius zahrnující v sobě podivuhodnou směs nejvzácnějších darů, z nichž každý by byl stačil na velkého poetu. Bohatá obraznost a sytá barvitost, vřelý náboženský cit a nevázaný humor, trpký sarkasmus a hrubotvárná satira jsou hlavními znaky jeho poesie. Z forem vládl nejmohutněji allegorickou. Kromě zpomenuté již allegorie napsal ještě The Golden Terge (Zlatý štít t. j. rozumu v boji s vášněmi) a The Dance of the Seven Deadly Sins through Hell (Tanec sedmi smrtelných hříchů peklem), v němž umění Dunbarovo dostoupilo vrcholu. Básnické spisy jeho byly častěji otištěny; nové vydání pořídil David Laing (1834) a John Small (1884).

Související hesla