Dunkerque

, město a přístav ve Francii na pobřeží Severního moře; 70 300 obyvatel (1990). Hutě, loděnice, přístav (37,2 mil. t, 1994) a rafinerie ropy (BP). 20. 5. – 4. 6. 1940 zde proběhla evakuace spojeneckých vojsk, která byla odříznuta od vnitrozemí rychlým postupem německé armády. Celkem evakuováno 330 000 vojáků, většina z obklíčených; zbraně a zásoby však zůstaly na místě.

Ottův slovník naučný: Dunkerque

Dunkerk (vlámsky), Dunkerque (franc.), Dünkirchen (něm.), velmi pevné místo, důležitý obchodní přístav a hl. město arrond. ve franc. dep. Nord, nedaleko Severního moře při vjezdu do průlivu La Manche, v okolí pustém a písčitém, středisko železničních tratí z Lillu, Fournesu a Calaisu, sídlo obchodního soudu a několika konsulů, má obecnou kollej plaveckou školu, bibliotéku, obrazárnu, přírodovědecké museum. divadlo, proslulé mořské lázně, velké dlážděné cvičiště vojenské a 39 498 obyv. (1891), velikou většinou vlámských. Byv několikráte těžce postižen válkou, má Dunkerk jen málo pozoruhodnějších památek, jako chrám sv. Eligia ze XVI. stol. s průčelím slohu řeckého a s hroby slavného námořníka Jana Baerta († 1702) a jeho manželky, téhož sochu od Davida d’Angers na Velkém náměstí, poutnickou kapli námořníků Notre Dame des Dunes, zvonici 62 m vysokou se znamenitou zvonkovou hrou a radnici z roku 1642. Dunkerk skládá se z vlastního města, hlavního sídla obchodu, z podměstí, průmyslové to části města, a z citadelly, kde nalézají se loděnice, sklady a byty dělnické i rybářské. Přístav náleží mezi válečné přístavy 1. třídy a co do ruchu obchodního zajímá mezi franc. přístavy 4. místo. Leží při otevřené rejdě i pro největší lodi dosti hluboké a maje pro kotvení lodí místa na 26 ha a nábřeží v délce 5600 m, jest spojen se sítí průplavů severofrancouzských a belgických třemi splavnými průplavy: bergueským, bourbourským a furneským. Námořní obchod zde valně rozkvétá; roku 1889 kotvilo v přístavu 5664 lodí (velkou většinou angl.) s nákladem 2,712 839 tun, mimo lodi provozující velmi výnosný pobřežní lov ryb a ústřic. Dovoz zboží v přístavě r. 1889 činil 1,556.998 tun, vývoz 491.814 tun; po průplavech končících se v přístavě dopraveno celkem 1,458.715 tun. Dováží se hlavně vlna laplatská a uruguayská, železo a zinek ze Španěl, ruské plátno, obilí, hlavně kukuřice, dříví severoevropské, mouka, bavlna, kyzy, ledek a víno; vyvážejí se produkty krajů vlámských, jako lůj, olej, cukr, výrobky lučebné, vlněné zboží, kovy, uhlí, líh, seno a j. Průmysl dunkerkský zabývá se stavbou lodí, raffinováním cukru, petroleje a soli, pak výrobou plachtoviny, sítí, příze, mýdla, oleje a prken. Obyvatelé dunkerští jsou neohrožení námořníci, jichž co rok na 1800 mužů vyjíždí do polárních končin Atlantského okeánu na lov tresek a sledí. Za původ svůj Dunkerk děkuje prý sv. Eligiovi, jenž v VII. stol. založil v dunách pro rybáře kostelík (vlám. kerk), odkudž jméno města. Rybářská osada vzrostla pak v městečko, které roku 958 Balduin III. flanderský opatřil zdmi proti Normanům, a později ve zvláštní panství, jež zároveň s Flanderskem dostalo se Burgundsku (1384 – 1477), pak domu Rakouskému (– 1513) a konečně pod panství španělské. Za války proti Jindřichu II. franc. a za povstání nízozemského Dunkerk mnoho zakusil, byv několikráte dobyt. Francouzové zmocnili se ho r. 1558 a r. 1648, ale po obakráte vrátili jej Španělům; po slavné bitvě v dunách (14. čna 1658) Turenne opět ho dobyl Francii, ale brzy na to dle smlouvy Dunkerk odevzdán Anglii a ke Francii trvale připojen až r. 1662 koupí za 4 mill. livrů. Francouzové znamenajíce důležitost místa, jehož okolí v krátce lze zaplaviti vodou, s velikým nákladem je opevnili a Vauban učinil z něho nejdůležitější válečný přístav v Evropě. Odtud pak neohrožení korsaři, zvl. J. Baert, ničili obchod anglický a hollandský. Proto v Utrechtském míru (1713) ustanoveno, aby opevnění dunkerkská byla zrušena a přístav zasypán, a teprve po míru Versailleském (1783) opevnění znova zřízena. Za revoluce Dunkerk přijal jméno Dunlibre. R. 1793 obléhali jej Angličané a Hollanďané, ale po bitvě u Hondschoote vypudil je gen. Houchard. Za restaurace opět započaty velké práce přístavní, které však nestačily, a teprve za třetí republiky povolila sněmovna franc. 50 mill. franků na zvelebení přístavu dunkerkského.

Související hesla