Duo

, hudba a) skladba pro dva hlasy nebo nástroje; b) soubor dvou zpěváků nebo instrumentalistů.

Ottův slovník naučný: Duo

Duo viz Duetto.

Duetto (ital.) zove se v hudbě skladba pro 2 hlasy sólové s průvodem. Starší forma duota jest trojdílná forma písně, s opakováním dílu prvého po střední větě; z nejstarších jsou pak církevní duo ve Viadanových Duchovních koncertech (na zač. XVII. stol.) i komorní duo ve 2. pol. téhož věku. Arci sluší doložiti, že po vkusu tehdejší doby vyšperkovány oba party sólové hojně všelikými ozdobami. Velké, svého času obdiv budící »Stabat« Pergolesiovo není než cyklus 10 duett pro soprán a alt s orchestrem. Duo v novější době náleží cele formě písňové, jsouc dvojhlasou písní, v níž na samostatný melodický vývoj obou hlasův obrácen zvláštní zřetel. V nástrojové hudbě slove obyčejně duo menší skladba, po většině rázu instruktivního, pro dva stejné nástroje (toho druhu jest hojně duett houslových); skladba šíře založená, s hlasy druhdy koncertně vypracovanými, zove se pravidlem duo. Jisté přesné vymezení hranic však v té příčině není. Str.

Související hesla