Dvořecký z Olbramovic na Vršovicích Prokop

, český rytíř. Nejvyšší berník, císařský rada, v roce 1618 direktor a zemský správce, za Friedricha V. Falckého podkomoří. Po porážce stavů žádal o milost, ale odsouzen a popraven na Staroměstském náměstí.

Ottův slovník naučný: Dvořecký z Olbramovic na Vršovicích Prokop

Dvořecký z Olbramovic, jméno starožitné rodiny vladycké, jejíž původiště jest ves Olbramovice (na Oticku). Erb týž jako u pánů z Kolovrat kromě korunky na hrdle orlice. Ode dvou synů Maršových (zemř. 1414 ?), totiž Kunše a Přecha, pocházejí dvě větve Dvořecha Podolských Kuneš (1444 – 1473) dostal se skrze svou manželku v držen statku Dvorce u Soběslavě a vykonal r. 1462-1463 pouť ke hrobu svatému. Měl syny Jana (*1446), Václava (*1449 – †1516) a Ondřeje (*1461), z nichž druhý byl předkem potomních Dvořech. Ze sedmi synů jeho jen tři měli potomky, neboť Jan (*1487 – †asi 1523), jenž držel Kácov, měl jen dceru Evu (manžel Adam z Říčan † 1552). – a) Kuneš (*1479 – †1530) měl s manž. Annou ze Rtína syna Petra († 1560), jenž držel Myskovice. Jeho a Elišky z Mladějovic synové byli Kuneš ml. († 1609) a Břetislav († 1601), z nichž onen držel Myskovice a z manž. Johanky z Vežnik syny Mikuláše († 1645' na Myskovicích. Adama, Čeňka, Bedřicha († 1639) a Rudolfa zůstavil. Skrze Mikulá. šovu dceru Johanku vd. Malovcovou († 1666) přešly pak Myskovice do rodu Malovcův. Břetislav zdědil po otci Kvasovice a měl kromě 4 dcer syna Petra (1601 – 1620, manž. Anna z Čejkov), jenž měl toliko stateček Sedlečko. b) Přech (*1489 – †1562), čtvrtý syn Václavův, držel Olbramovice, k nimž koupil r. 1548 Načerac a r. 1555 Olešnou. Starší jeho syn Bohuchval († 1584) prodal Olbramovice a seděl na Maršovicích (manželka 1. Kateřina z Chmelic, 2. Saloména z Rychemberka), kteréž pak prodány k dobrému dcery Lidmily (manž. I. Oldřich Zapský, 2. Kašpar z Šlibic) Mladší syn Jindřich (starší † 1592) držel Načerac a zůstavil z manž. Elišky z Vežnik 4 syny, z nichž Vilém († 1620) držel Nové Podolí a Markvart Vok († 1617 statek Načerac). Tento měl z dvojího manželství (s Kateřinou Vrchotickou † 1610 a Annou z Lukavce) jediného syna Markvarta Mikuláše, jenž Načerac r. 1620 Vilémovi prodal. Syn jeho a Mandalény ze Skuhrova Jindřich † již r. 1620, druhý na sirobu narozený Václav postřelen jest r. 1643, od čehož potom zemřel (manž. Eliška ze Rzavého). Statek Načerac zdědila pak Lidmila Mandaléna, dcera jeho (m. Jan Smil Beneda z Vlčtin), kteráž jej r. 1677 prodala. – c) Jindřich (*1492 – †1566), šestý synVáclavův, měl 4 syny, z nichž Petr Jan († 1601) měl syny Jana (1603) a Petra Voka († 1593), a Jiřík (1566 – 1586 sed. na Útěchovicích) čtyři syny, kteří všichni v chudobě pomřeli. Třetí syn Kuneš (*1522 – †1596 napřed starší, napo. sled nejstarší držel Dvorec a skrze manž. svou Annu z Polkovic dostal se v držení Měšic a jiných statků pozemských. Kromě 5vořecký dcer měl syny Jindřicha, Václava, Jana a Prokopa. Jindřich s bratřími a sestrami prodali r. 1577 větší čásť matčina dědictví a seděl potom na skrovných statcích († 1595). Z dvojího manželství zůstavil syna Kunše Bohuslava, jenž propadl r. 1622 statek Zmyslov (manž. Benigna z Buzic), a 3 dcery, z nichž nejmladší Anna Lidmila byla manž. Štěpána Jiří Kořenského z Terešova. Václav, bratr Jindřichův, býval výběrčím posudného v kraji bechyňském a seděl v Táboře, odkudž se r. 1619 vyprodal, stav se starostou komerničím († 1620). Jan, bratr jeho, byl štalmistrem u pana z Rožmberka a zemřel r. 1597. Prokop, nejmladší syn Kunšův, vešel skrze 1. manž., Annu Vachtlovnu z Pantenova († 1590), v držení statku konického, kterýž r. 1599 prodal; pak držel (1599 – 1601) Žełiv, r. 1603 koupil Mašťov a jiné statky pod Krušnými horami, které zase prodal. konečně koupilr. 1615 Vršovice s Kystrou. Býval nejv. berníken a r. 1618 direktorem a správcem zemským, za Bedřicha též podkomořím. Ač se hned po bitvě Bělohorské na milost dal, přece odsouzen cti, statku a hrdla a sťat r. 1621 dne 21. června na rynku staroměstském. Vdova Anna z Kralovic odbyta penězi, tak i vybyty Kateřina Lidmila Šlikovna, vdova po synu jeho Václavovi Štěpánovi († 1619). Osudy druhého syna Jana Ferdinanda, který otce přečkal, nejsou známy Sčk.