Etruskové

, starověký národ žijící asi od počátku 1. tis. př. n. l. v Toskánsku v Itálii. Výklad maloasijského nebo domácího původu Etrusků je sporný, původ jejich jazyka není jasný. Kulturní rozkvět v 6. stol. př. n. l. podmíněn rozvojem měst spojených ve federaci s vyspělou architekturou, řemeslem a obchodem. Vládnoucí vrstva pohřbívána ve velkolepých hrobkách. Ke konci 7. stol se Etruskové postupně zmocnili oblastí na jihu (Řím, Tusculum, Kampánie). 540 př. n. l. se střetli s Řeky, které porazili pomocí Kartáginců. Etruské městské státy spojeny v kultovní federaci dvanácti měst, nejvýznamnější Caere, Veji, Tarquinie, Volsinie a Arretium. Politický vliv Etrusků klesal od 6. – 5. stol. př. n. l. Koncem 6. stol. z Říma vyhnáni etruští králové dynastie Tarquiniů. 474 př. n. l. poraženi Řeky z Kýmé, poté ztratili jih Itálie. Vpád Keltů přinutil Etrusky k ústupu ze severní Itálie. Ve 4. stol. se dostali pod vládu Říma; postupně romanizováni.

Související hesla