Evansová Mary Ann (Marian)

viz Eliot George

Ottův slovník naučný: Evansová Mary Ann (Marian)

Evans Mary Anne, provd. Crossová, obecně známá pod pseud. George Eliot angl. spisovatelka (* 1819 v South Farmě u Coltonu,Warwickshire – † 1880 v Londýně), dcera správce statku; byla pečlivě vychována a nabyla obsáhlého vzdělání, hlavně vlastním přičiněním, zejména naučila se latině, řečtině, španělštině a hebrejštině, italštině, frančtině a němčině. Později horlivě se zabývala také filosofií, zvláště pak přilnula ke hnutí obyčejně »positivistickým« zvanému, jež v létech padesátých vlivem Aug. Comtea šířeno bylo v Anglii J. Stuartem Millem, G. H. Lewesem, H. Spencerem a j. Tehdáž vydala překlady Straussova »Života Ježíšovæ (1846) a Feuerbachovy »Podstaty křesťanství« (1854). R. 1849 po smrti otcově cestovala po pevnině evropské a usadila se v Londýně z podnětu Chapmana a Mackaye, kteří koupivše »West minster Review«, zaměstnali Evanovou jako tajemníka ve svém listě, kdež však setrvala pouze tři léta. Evansová, seznámivši se s filosofem G. H. Lewesem, stala se jeho družkou po celý další jeho život. R. 1855 usadila se v Richmondu a psala kritické přehledy a úvahy do »Leaderų, který řídil Lewes, a do »Westminster Review«. Lewes uvedl Evanovou na pole romanopisecké. Z jeho podnětu napsala r. 1856 první svoji novellu Amos Barton. R. 1858 vyšly Scenes of clerical life (2 sv.), pak na to román Adam Bede (3 sv.) a ve dvou násl. létech The Mill on the Floss a Silas Marner, the Weaver of Raveloe, díla, jež Dickensem, Ch. Readem a j. uznána byla velikými a svéráznými. Zatím Evansova obrátila se k historii románem Romola (1863,.3 sv.) jednajícím o Florencii z 2. pol. XV. stol. a o Florencii Savonarolově. Podrobné, archaeologické skoro studium doby spojila tu se znamenitým uměním básnickým, ale úspěchu širokého kniha ta ovšem neměla. Vyčerpána jsouc namáhavými studiemi psala nyní Evansová méně. Kratší novellou Felix Holt, the radical (1866) vrátila se k angl. životu venkovskému a přešla pak k epickým básním s líčením namnoze rozjímavým, kulturně dějinným a filosofickým, tak zejm. The Spanish gipsy (1868), Agatha (1869), Armgart, a dramatic poem (1871) a The legend of Jubal (1876), na nichž však často vedle prachu studovny vycítiti lze i únavu vznětovou i slabou uměleckost básnickou. R. 1872 vydala Middlemarch (4 sv.), jehož úspěch u kritiky i obecenstva byl nezvykle pronikavý, a r. 1876 Daniele Derondu (4 sv.), pozoruhodný hlavně nadšením, jaké projevuje tu Evansová pro svého židovského reka a celé jeho plemeno R. 1879 vyšla řada essayí Impressions of Theophrastus Such. Po smrti Lewesově provdala se krátce před svou smrtí za bankéře J. W. Crossa, který vydal dle jejích poznámek a denníků George Eliot's life (Londýn, 1885, 3 sv.). Z vydání spisů Evansové uvésti jest The works of G. Eliot (1878 – 80, 20 sv.); The complete poetical works of G. Eliot (Newyork, 1880) a Complete poems by G. Eliot (Boston, 1889). Evansová náleží mezi největší romanopisce angl. a mezi nejvzdělanější a nejnadanější ženy vůbec. V umění je realistkou. Má neobyčejné nadání pozorovatelské. Převahou spracovala děje, podala mravy, zvyky, názory a city, jež sama poznala a prožila; celá její rodina, její podstatné příběhy i útvary, vymalovány jsou v jejích románech. Zejména The mill on the floss je z valné části své životopis, kde sama sebe kreslí Evansová pod jménem Markétky a bratra svého pod jménem Toma Tullivera. V Poyserové (v Adamu Bedu) nakreslila svou matku, v Dině svoji tetu Samuelu. Evansová, jejíž líčení plyne širokým, klidným, epickým tokem, jest i psycholog a moralista. Do češtiny přeložen z Evansové pouze »Mlýn na červené řece« (V. Patejdlem, Pospíšil, Praha, 1892). Srv. Lord Acton, G. Eliot (1880); Russell, G. E., her Genius and writings (1882); Mat. Blind, G. E. (2. vyd. 1883), O. Browning, Life of G. E. (1890).