Excentricita

, výstřednost;
1. astronomie excentricita dráhy, jeden z dráhových elementů, poměr vzdáleností ohniska eliptické dráhy od jejího středu a hlavní poloosy dráhy;
2. filozofie ve filozofické antropologii H. Plessnera a W. Pannenberga základní charakteristika lidského bytí. Excentricita vyčleňuje člověka z determinovanosti pouze živočišného života, neboť ho vede k sebereflexivnímu rozeznávání horizontu vlastního bytí a k jeho dílčímu překračování;
3. matematika excentricita křivky, značka e (elipsy, hyperboly), polovina vzdálenosti obou ohnisek (elipsy, hyperboly).

Ottův slovník naučný: Excentricita

Excentricita (z lat.), výstřednost, znamená v měřictví vzdálenost ohniska od středu [viz obrázek č. 1407. Excentr. ] kuželosečky, a to délkovou; jako element dráhy znamená v astronomii poměr výstřednosti délkové k velké poloose dráhy, ε=e/a, kterýžto poměr sluje excentricita ( čili výstřednost číselná neb astronomická. Při udávání velké poloosy slouží za jednotku průměrná vzdálenost země od slunce, čili veliká poloosa dráhy zemské 20,036.000 z. mil. Místo výstřednosti číselné udává se často výstřední úhel f, jehož sinus rovná se tomuto poměru: sin φ = ε. Na výstřednosti číselné e závisí tvar dráhy. Pro dráhy elliptické (u oběžnic a periodických vlasatic) je poměr ε<1, tedy pravý zlomek; pro dráhy hyperbolické (u vlasatic) je ε>1, tedy nepravý zlomek; pro parabolické (u vlasatic) je ε =1 a neudává se tu jako element dráhy zvláště; jeť vždy znám. Poněvadž všechny elementy dráhy (vyjmouc velkou poloosu) poruchy ostatních oběžnic časem pomalu se mění, je třeba i tyto změny znáti a udávati. Také u drah podvojných hvězd udává se excentricita ( (výstřednost) číselná, jen že výstřednost délková a velká poloosa elliptické dráhy vyjadřují se mírou obloukovou, což na poměru ε arci ničeho nemění. Excentricita ( u měřických nástrojů je úchylka osy otáčecí od středu rozděleného kruhu, která u přesných nástrojů nyní ani 0,02 mm nedosahuje.

Související hesla