Exkomunikace

, vyobcování; církevní právo v katolické (a podobně i v pravoslavné) církvi úplné nebo částečné vyloučení z pospolitosti věřících. Má tři formy: exkomunikace menší, tj. zbavení způsobilosti k církevním úřadům a svátostem, exkomunikace větší, tj. zánik všech práv v církvi při zachování členství, prokletí (anathema), tj. vyobcování slavnostním způsobem. Spolu s interdiktem chápána jako nejtěžší církevní trest.

Ottův slovník naučný: Exkomunikace

Exkommunikace (lat. excommunicatio), vyobcování z církve.

Související hesla