Extáze

, vytržení;
1. estetika stav opojení při vnímání uměleckého díla, přírodní krásy ap.;
2. filozofie v mystice mimořádný citový stav, v němž na základě mystického zážitku přestává přirozená činnost smyslů a člověk je „vytržen ze sebe sama“; skutečné či domnělé překročení přirozených poznávacích schopností, které ruší hranici mezi subjektem a objektem a má vést k bezprostřednímu prožívání nadsmyslné reality (absolutna, božství apod.), popř. k ztotožnění se s touto realitou. Stav extáze lze navodit pomocí mentálních cvičení, askeze, psychofarmak apod. Viz též katarze;
3. psychologie 1. stav zvláštního citového, pozitivně emočně nabitého vzrušení (vytržení mysli), provázený zeslabenou schopností vnímání vlastní fyzické tělesnosti, taky úplnou neschopností reflektovat okolí, vyznačující se změněným stavem vědomí a zvýšenou schopností prožívat a vnímat vnitřní (subjektivní) mentální procesy, často končící úplným vyčerpáním; 2. vrcholné nadšení.

Související hesla