Fašismus


1. v původním významu ideologie politického hnutí vedeného B. Mussolinim v Itálii po 1. světové válce; strana Bojové italské svazy (italsky fascio, svazek) založena v březnu 1919. Fašismus vznikl v okruhu nacionalistických odpůrců liberalismu i tradičního socialismu, nespokojených se zisky Itálie z války po boku vítězné Dohody. Založen na negaci existujícího politického systému a směsici idejí od anarchosyndikalismu k antiklerikalismu s důrazem na obnovu „velikosti Itálie“ a militantní „akci“, směřující k novému celonárodnímu společenství. V Itálii státní ideologie od pochodu na Řím v roce 1922 až do 1944;
2. ideologie, politické hnutí a forma vlády ideově příbuzná italskému fašismu; otevřená teroristická diktatura s antiliberálním, protidemokratickým a protikomunistickým zaměřením. Vychází z nacionalismu nebo rasismu (ovlivněn sociálním darwinismem) s kolektivistickým zaměřením antimarxistického socialismu. Odmítá pluralitní politickou kulturu vycházející z liberálních tradic; stát (národ) je nejvyšší hodnota a je chápán jako jednota transcendentní, morální, hospodářská a politická. Jeho řízení se většinou odvíjí na vůdcovském principu a na diktatuře jedné politické strany či hnutí (viz též totalitarismus). Fašismus se stal ve 20. stol. všeobecně rozšířeným jevem (Německo, Itálie, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko aj.; fašistické hnutí i v demokratických zemích), vznikajícím zejm. v důsledku hospodářských a politických krizí; nejvýrazněji uplatněn v německém nacismu.

Související hesla