Fibrom

, benigní nádor vazivové tkáně.

Ottův slovník naučný: Fibrom

Fibrom (desmoid, fibroid, franc. corps fibreux), nádor povahy neškodné, obyčejně přesně ohraničený, skládající se ze samého vaziva. Dle jakosti tkaně vazivové možno rozeznávati formy různé. Velikost fibromů kolísá mezi objemem špendlíkové hlavičky až mužské hlavy. Tvar bývá oblý, kulovitý; větší nádory bývají laločnaty a složeny z několika uzlů; na průřezu bývají homogenní, někdy jen naznačeno hrubé vláknění; barva bílá nebo šedorůžová, plocha režně lesklá; bohatost cev v nádoru kolísá: některé fibromy jsou téměř bezcevné, jiné naopak mají neobyčejně vyvinutý systém cev značně roztažených (Fibroma teleangiectodes). Sídlem fibromů jest kůže a podkožní vazivo, periost, serosní blány a intermuskulární vazivo. Dobře známy jsou dále malé fibromy ve vaječnících, v ledvinách a ve žláze prsní (fibroma tuberosum periglan dulare, fibroadenoma arborescens). Fibromy vycházející ze sliznice dutiny nosní, děložní, nebo z vazů hrtanových nebo z vaziva retrofaryngeálního, bývají z pravidla útvaru stopečnatého. V tuto skupinu také přiřaditi lze fibroma molluscum čili pendulum, neboli neurofibroma multiplex (Recklingshausen), mnohonásobné polypósní a tuberósní útvary kůže, znetvořující značně vnějšek pacienta; dle Recklingshausena vycházejí z pochev nervových. Vzrůst fibromů je nenáhlý. Významu klinického nabývají jen tehdy, když stlačují některý důležitý orgán nebo znetvořují tělo neb ucpávají lumen. Zřídka jen fibrom v sarkóm se zvrhne, ač histologickou strukturou (fibromledviny) často sarkómům dosti bývá blízký. Fibromy mohou zvápeněti a změknouti. Hva.

Související hesla