Fikar z Vratu Jakub

, pražský purkmistr. 1517 menší a 1519 – 1526 první radní písař na Starém Městě, správce části obecních příjmů. Od roku 1527 v městské radě, od 1528 purkmistr. V roce 1545 byl zvolen za berníka Českého království. V době povstání 1546 – 47 vyjednával nejprve z pověření panovníka se stavy, poté byl odpůrcem panovníka a jeho snah o omezení práv městského stavu. 12. 7. 1547 uvězněn na Pražském hradě a popraven.

Ottův slovník naučný: Fikar z Vratu Jakub

Fikar z Vratu Jakub, přední purkmistr Starého Města Pražského a sudí dvorský měst královských (*asi r. 1477 – †22. srp. 1547 v Praze). Pocházel ze zámožného rodu měšťanského na Starém Městě Pr., kdež patřil mu dům zvaný »u tří černých kos« ve farnosti svatohavelské. Stal se r. 1517 menším písařem radním v rodišti svém a r. 1519 prvním písařem radním, kterýžto úřad zastával až do r. 1526, spravuje zároveň jistou čásť příjmův obecních, jimiž potom zaplacen byl statek Přerov, koupený v čase tom od Staroměstských. R. 1527 zasedl v radě městské a roku následujícího král Ferdinand I. jmenoval ho na místě sesazeného M. Paška předním purkmistrem Starého Města Pr. V úřadě tom Fikar z vratu setrval do r. 1537, načež (1538) jmenován byl dvorským sudím měst královských. Důstojnost tuto podržel, i když r. 1543 stal se znovu předním purkmistrem staroměstským, a zůstal v úřadech těch až do své smrti. Sněm český zvolil ho 7. ledna 1545 berníkem království Českého. Když v čas války šmalkaldské nastávalo králi Ferdinandovi nepřátelství s kurfirštem saským a čásť stavů českých neprokazovala se králi poddajnou, z ležení u Kadaně vytrhnouti do pole, král v říjnu 1546 vypravil ke Kadani Fikar z vratua, aby pohnul Pražany a města královská ku poslušnosti. Horlivým domluvám jeho podařil se úkol ten pouze s čásť. Král, rozmrzen jsa odporem tím, hleděl hned tehdy ztenčiti privileje stavu městského a jmenovitě pomýšlel na to, aby zřídil zvláštní soud appellační. Obeslal v pros. 1546 Fikar z vratua, aby mu vydal městské právo Staroměstských; ale Fikar z vratu ukázal, že není to možno učiniti v čase tak krátkém, jak král si přál. Na poč. r. 1547 král nařídil o své ujmě hotovost zemskou. Z toho povstal odboj proti němu. V jedné ze schůzí stavovských, konaných v Praze, také Fikar z vratu přednesl stížnost proti způsobu, jakým král jedná se sněmem českým. V ten čas, kdy po vítězství v Němcích král Ferdinand osadil brannou rukou Malou Stranu a Hradčany, Fikar z vratu byl s král. podkomořím na úřední cestě. Pražané písemně dotázali se jeho, jak si mají vésti, a žádali ho, aby se navrátil. Fikar z vratu odpověděl listem, radě jim, aby se nedávali do výtržností proti králi; zároveň oznamoval jim, kterak šlechta kvapně smiřuje se s králem. Když pak Ferdinand I. zasedl (8. čce 1547) k soudu, Pražané dostavivše se, omlouvali nepřítomného Fikar z vratua, že s podkomořím jezdí po městech. Téhož dne král nařídil podkomořímu do Klatov, aby ujistě se osobou Fikar z vovou, dodal ho na hrad Pražský. Fikar z vratu byl přivezen do Prahy a téhož dne (12. čce) vsazen na bílou věž do vězení tuhého. Dne 20. srpna byl všelijak mučen a při trápení vyptáváno se ho po záměrech Pražanův a jejich pokladech. On nevyznal ničeho. Dne 22. srp. 1547 před početím sněmu, kterýž odtud má jméno »krvavý«, Fikar z vratu s jinými třemi byl na lešení zřízeném na Hradčanech popraven, prý za to, že byv přísežným úředníkem královským a měv zvláštní přísahu, nezachoval se podle ní, ničeho králi neoznamoval o tom, co se dálo v Praze a v čas nejpilnější potřeby odjel z Prahy. Mrtvola jeho odvezena do vsi Hovořovic, která jemu patřila, a tam pochována. Fikar z vratu byl pro rozšafnost a výmluvnost svou u Pražanův u veliké vážnosti. Koll.