Filippi Giovanni Maria

, italský architekt; činný v Praze na dvoře Rudolfa II. Z Říma přinesl znalost vyspělého manýrismu. Autor staveb na Pražském hradě (nové konírny Rudolfa II. a sál, dnešní Španělský, Matyášova brána aj.) a na královských zámcích (Brandýs nad Labem, úpravy Císařského mlýna), Castra Doloris Rudolfa II. a řady církevních staveb (kostel Panny Marie Vítězné v Praze, kostel Panny Marie ve Staré Boleslavi aj.). Činný i v Rakousku a v Mnichově.

Ottův slovník naučný: Filippi Giovanni Maria

Filippi Giovanni Maria, dvorní stavitel císařův Rudolfa II. a Matiáše (*okolo r. 1540 v italském Tyrolsku). Vyučil se sochařství a stavitelství v Inšpruku, načež odebral se do Říma, kde se ve stavitelství výtečně vycvičil, tak že jej císař Rudolf II. v březnu 1602 ke dvoru svému v Praze povolal, dav mu na cestu z Říma do Prahy 400 zl. rýn. poslati. V Praze vykázal mu císař jeden z menších domů na král. hradě k obývání a služného 360 zl. rýn. ročně, jakož i příplatek 100 tol. ročních; k žádosti jeho zvýšil mu dne 26. ledna 1608 toto služné na 480 zl. a příplatek na 200 tol. ročně, jak toho byl dřívější dvorní stavitel, Jan Gorgioli z Florencie, požíval. Po čas pobytu svého v Praze dojížděl Filippi se svolením císařovým do Říma a do Mnichova, ve kterémžto posledním městě při dvou palácích krásné portály zhotovil. Když se v únoru 1611 s rodinou svojí z Říma do Prahy vracel, udál se právě pověstný vpád Pasovských do Čech, pročež uchýlil se Filippi do Mnichova a jiných měst v Bavorsku, načež teprve po několika měsících do Prahy přibyl a v náhradu za nezaviněné výlohy své od císaře Rudolfa zmíněný domek na Hradčanech v dědičné držení darem dostal. Při sporech o stavbách nebo poškození domů pražských byl Filippi ustanovován jako zeměpanský kommissař, řídil několikero přestaveb v král. hradě a byl za platné služby své r. 1610 nadán listem erbovním. Po smrti Rudolfa II. podržel jej též císař Matiáš v úřadě dvorního stavitele a ke konci r. 1612 uložil mu zhotoviti plán ke stavbě nového průčelí král. hradu Pražského; Filippi zhotoviv plán tento, zaslal jej císaři Matiášovi, kterýž jej dne 12. bř. 1613 v Prešpurku schválil a rozkázal, aby stavba neprodleně započata byla i aby král. komora česká dvornímu staviteli každého téhodne potřebného nákladu na stavivo a na dělníky vydávala. Filippi provedl stavbu do r. 1614, a pěkný portál její, v dorickém slohu držený, i schodiště svědčí o stavitelské dovednosti jeho. Nepodstatný jest tudíž dosavadní všeobecný udaj, že Scamozzi byl původcem této části hradu; nýbrž Filippi zhotovil plán a provedl celou stavbu, o níž sám v příslušné listině píše, kterak ji proto tak rychle provádí, aby ještě před příjezdem císaře ze sněmu řezenského do Prahy úplně hotova byla. O dalších osudech Filippiho a o době smrti jeho není na ten čas ničeho známo. Svk.