Frankfurt nad Mohanem

, německy Frankfurt am Main – město v Německu v Hesensku; 643 000 obyvatel (1998). Průmysl strojírenský, chemický, elektrotechnický a elektronický, automobilový. Jedno z nejvýznamnějších evropských letišť(43 mil. cestujících, 1999; třetí největší v Evropě a deváté na světě), říční přístav. Knižní veletrhy, univerzita a vědecké ústavy, muzea, galerie, tradiční centrum bankovnictví. – Založen na začátku našeho letopočtu jako římská osada (Nida), od 5. stol. franská královská rezidence, rozvoj zejm. ve středověku, svobodné město s vlastním městským právem a místo volby římskoněmeckých králů. 1810 – 13 hlavní město frankfurtského vévodství, poté svobodné, od roku 1816 sídlo Německého spolku. 1848 – 49 zde zasedal frankfurtský sněm. Od roku 1866 součást pruského, později německého státu; rozvoj průmyslu a hospodářství. Za 2. světové války byl těžce poškozen bombardováním, za spojenecké okupační správy významné administrativní středisko západní části Německa.

Ottův slovník naučný: Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (F. am Main), jedno z nejdůležitějších měst něm., leží v prus. vlád. obvodě wiesbadenském, na dolním Mohanu, na 50° 7' s. š. a 8° 41' v d., 100 m n. m., v úrodné krajině. Z celkové rozlohy 7451 ha je asi 800 ha zastavěno domy, 600 ha zabírají cesty, dráhy, ulice a pod., 125 ha pokryto je vodou, ostatek vzdělán hospodářsky, počítajíc v to 3480 ha měst. lesa. Obyv. vzrostlo ze 40.000 z r. 1800 na 179 985 (1890), z čehož je 107.782 evang., 53.244 kat. a 17.426 isr. Město vlastní leží na pr. břehu Mohanu; na lev. nalézá se předměstí Sachsenhausen, spojené s druhým břehem několika mosty, z nichž nejstarší, 265 m dl., je z r. 1342, z červeného pískovce na 14 obloucích, se sochou Karla Vel. Jádro starého Frankfurtu, jak byl ohraničen hradbami z XII. stol, jest znatelno dosud po jménech ulic, končících se v »grabe◁. R. 1333 založeno bylo za prvotním opevněním. Nové Město na rozloze trojnásob větší a sevřeno v XVII. stol. novým pásmem hradeb, jež byly v l. 1806 – 12 zbourány a proměněny v sady, které dnes obkličují vnitřní město v rozloze 250.000 m2. Ze starých hradeb stojí dosud Eschenheimská věž z l. 1400 – 28 a Rententhurm z r. 1455. Předměstí za pásmem býv. hradeb neboli »vnější městœ bylo s vnitřním městem spojeno r. 1864, a r. 1877 byla s ním sloučena i ves Bornheim s 10.000 ob. – Staré město, v němž je dosud mnoho temných a úzkých uliček, kupí se kolem náměstí Römerberku, Pavlovského, Liebfrauenberku, Kathedrálního a Börneova (dříve Židovské město). Na Römerberku stojí fontána spravedlnosti (Justitiabrunnen) z r. 1543, se sochou Spravedlnosti z 1611. Pověstná nečistotou ulice Židovská (nyní Börneova) jest nyní z části přestavěna. V ní stojí i starý restaurovaný dům rodiny Rothschildovy. Z moderních ulic Nového města jest nejživější »die Zeil«, Koňský trh, Friedenstrasse a sousední ulice, náměstí Schillerovo a Goethovo. Na Koňském trhu nalézá se (od r. 1858) velká fontánová skupina se sochou Gutenberga od Launitze; Goethovo nám. má sochu Goethovu z roku 1844 od Schwanthalera a Schillerovo sochu Schillerovu. Padlým z l. 1870 – 1871 postavena jest velká bronzová skupina na Petrském hřbitově a padlým Hessům z r. 1792 pomník před branou Friedberskou. Z památných budov jmenujeme radnici, t. zv. Römer (na Römerberku), z l. 1405 – 13, později mnohokráte přestavovaný a rozšiřovaný. Zde nalézá se »císařský sál« s velikými obrazy všech římsko-něm. císařů a mramorovou sochou císaře Viléma I. Vedle je síň volební (Wahlzimmer), nyní zasedací sál městské rady. S radnicí spojené domy, jež jsou vynikajícími památkami renaissance, namnoze s krásnými dřevěnými štíty, jako Salzhaus, Trauenstein a Wanebach, byly v l. 1888 – 1890 restaurovány. Budova zvaná Saalhof stojí na místě starého císařského paláce, vystavěného Karlem Vel.; budova nynější je z r. 1717, ale některé části pocházejí až z XII. stol. V paláci Thurn-Taxisském zasedal v l. 1816 – 1866 sněm něm. Bundu. Jiné zajímavé staré budovy jsou »U andělæ (z r. 1562), »Zlatá váhæ, t. zv. »Kamenný dům« (z XV. stol.), »Dvůr Norimberský« a velký dům Něm. rytířského řádu v Sachsenhausech z r. 1709. Z budov nových jmenujeme městskou knihovnu s řeckým portikem z r. 1825, hlavní nádraží z r. 1883 – 88, novou bursu z r. 1879, budovu uměleckého ústavu Städlova (1878), operu z l. 1873 – 80 (vystavěl Lucae nákladem 5 1/2 mill. marek), got. městský archiv (1878), jatky, tržnici, nemocnice, školy atd. – Frankfurt má 9 ev., 5 katol., 2 ref. kostely a 3 synagogy. Nejslavnější je katol. kathedrála sv. Bartoloměje, založená r 852 od Ludvíka Němce, r. 1235 přestavěná v got. slohu se třemi loděmi a čtyřmi věžemi. Chor, příčná loď a křížová chodba pocházejí ze XIV. stol. Věž 95 m vys., dříve nedokončená, restaurována v l. 1869 – 80 dle starých plánů Denzingerem. V dómu tom shromažďovalo se od XIII. stol. kollegium kurfirštů a od r. 1562 byli v něm císařové korunováni. V postranní kapli, t. zv. volební (z r. 1355), bývali císařové voleni. Kat. chrám sv. Linharta jest ze XIII. – XV. stol., Liebfrauenkirche z XV. st. Evang. chrám gotický sv. Mikuláše na Römerberku ze XIII. stol (obnoven v l. 1842 – 45), renaissanční chrám sv. Kateřiny z l. 1678 až 1680; v kostele sv. Pavla zasedalo r. 1848 až 1849 národní shromáždění něm. V Sachsenhausech nalézá se kostel (Něm. řádu (ze století XVIII.). Průmysl je ve Frankfurtu zastoupen poměrně skrovně; možno uvésti jen výrobu tiskařské černi, zlatého a stříbrného drátu, voskovaného plátna, čalounů, tabáku, piva, zboží lékárnického, slevárny a strojovny. Frankfurt je předem město obchodní a finanční. Veliké trhy velkonoční a podzimní, jež v XVI. stol. založily obchodní slávu Frankfurtu, nemají dnes ovšem toho významu, a také v knihkupectví byl Frankfurt dávno Lipskem předstižen; ale přes nepříznivé následky něm. celního spolku roste obchod se zbožím osadnickým, výrobky železnými a ocelovými, kožemi, kožešinami, barvami, chemikaliemi, knihami, psacím náčiním, vínem, kamenným uhlím, zbožím modním, hedvábným a rukodělným, vydatně podporován jsa hojností prostředků dopravních. Frankfurt leží v uzlu tratí frankfurtsko-beberské, fr.giessensko-kasselské, fr.-wiesbadenské, fr.homburské, fr.-hanavské, fr.-rüdesheimskoniederlahnsteinské (veskrze prus. st. dr.), fr.niederhausensko-limburské, fr.-mohučsko-bingerbrückské, fr.-aschaffenburské, fr.-biblisskomannheimské, fr. eberbašské (hess. dr. Ludvíkova) a fr.-heidelberské (dr. mohansko-nekarská). Mimo hlavní nádraží má Frankfurt ještě 3 nádraží jiná (východní, offenbašské a beberské), několik drah místních, elektrickou dráhu ze Sachsenhausu do blízkého Offenbachu a koňskou dráhu (délka 30 km). R. 1886 dokončeno bylo státem podniknuté zkanalisování Mohanu a nákladem města (přes 7 mill. m.) byl vystavěn bezpečný přístav a skladiště, tak že doprava po vodě vzrostla velice. Jen do Spoj. Obcí sev.-amer. bylo vyvezeno roku 1892 z Frankfurtu zboží za 4010 mill. doll. Doprava zboží na drahách činila r. 1890 – 91 1,599.11t tun, z čehož vývoz 623.398 t.; po vodě přibylo r. 1891 5034 lodí s 517.955 t. nákladu, odplulo 5002 lodí s 59.210 t. Frankfurt jest ode dávna i městem finančním prvého řádu. Bursa tamější má nemenší význam než bursy ve Vídni a v Berlíně, a počtem a bohatostí svých finančních ústavů, bankovních obchodů a finančních společností předstihuje Frankfurt světová města. Třeba jmenovati zejména Frankfurtskou banku (17 mill. m. akc. kapitálu, zisk r. 1891 činil 1,228.323 m.), obecnou Flsaskou bankovní společnost, Fr. hypoteční banku (9 mill., 960.909 m. zisku), Deutsche Effektenund Wechselbank (30 mill., 616.000m.), Středoněmeckou úvěrní banku (30 mill., 1,706.378 m.), Německou spolkovou banku (24 mill., 1,489696 m.) atd. Školství je zastoupeno mimo školy obecné (20), měšťanské, pokračovací a j. 2 gymnasii, 2 reálnými gymnasii, 3 reálnými školami, seminářem pro kleriky, odbornými školami obchodní, průmyslovou, hudební, seminářem pro učitelky, dále uměleckou akademií, vysokou školou hudební, hudební konservatoří a školou uměleckou. Ze vzdělávacích společností, institucí a sbírek vyniká Freies Deutsches Hochstift pro vědy, umění a obecné vzdělání, založený r. – 1859. Nadání bývalého lékaře Senckenberga a Senckenbergova společnost přírodovědecká (zal. r. 1817) má své museum, knihovnu, botanickou zahradu a koná přednášky. Fysikální spolek (od r. 1824) má svůj elektrotechnický seminář, ústav a laboratoř. Velikému nadání měšťana J. F. Städla († 1816) děkuje vznik svůj Städlův umělecký ústav v Sachsenhausech s knihovnou, sbírkou rytin, kreseb, odlitků a galerií obrazův. Vzácné sbírky uloženy jsou také v museu Rothschildově a v Bethmannském sále antik. Městská knihovna (314 491 sv. a rukopisů) a několik lidových knihoven pečují o lacinou četbu; vědě a umění věnovány jsou spolky: polytechnický (z r. 1816), umělecký, umělecko průmyslový (se školou a museem), zeměpisná společnost (z r. 1836), spolek pro dějiny a starožitnosti, pro zeměpis a statistiku, zool. společnost se zool. zahradou, společnost palmové zahrady, jež založila zimní a palmovou zahradu, a společnosti pro hudbu. Divadla (opera a činohra) dostávají od města roční podporu. Ze sedmi polit. denníků jest nejstarší »Frankfurter Journal« (nár. liber.), nejznamenitější demokratická »Frankf. Zeitung«. Ústavy dobročinné, chudinské, nemocnice atd. zastoupeny jsou měrou převelikou, chovány jsouce z nadání soukromých i peněz městských (r. 1892 – 93 5,548.217 m.). Všeobecná pokladna almuženská trvá od r. 1428. Frankfurt je mimo obvyklé úřady sídlem zemské rady pro venkovský kraj frankfurtský, evang. konsistoře, nejv. zemského soudu pro vl. obvod wiesbadenský, zemského soudu, dvou obchodních komor, vrchního poštovního ředitelství a král. prus. řed. drah pro kraj wiesbadenský a velitelství 21. divise, 42. brigády pěší a 21. brigády jízdné. V čele správy stojí vrchní starosta, starosta, 15 radních, 3 assessoři, 57 obecních starších a policejní praesidium. Dvě městské plynárny a 65 soukromých elektrických stanic slouží osvětlení; 3 vodárny zaopatřují město vodou (r. 1890 – 1891 dodaly 8,251 mill. m3 vody). Mimo vlastní jatky má Frankfurt odr. 1879 i velkou tržnici. Stav obecního jmění vykazoval r. 1892 – 93 příjmů 12,803.674 m., vydání 12,773.699 m a dluhů 48,700.915 m. Dějiny Frankfurtu sahají až do starého věku, kdy na místě jeho bývala asi římská vojenská stanice. Jméno jeho vyskytuje se poprvé r. 793 (Franconofurd); o rok později bylo tu slavné shromáždění říšské, svolané Karlem Vel., a koncil. Ludvík Zbožný, jenž rád sídlil ve Frankfurtě, založil tu r. 822 císařský palác a 876 jmenuje se Frankfurt již hlavním městem říše Východofrancké. Tradice toho se zachovávala; neboť ač panovníci něm. neměli jednoho stálého města sídelního, zůstal Frankfurt předním městem říše až do doby nedávné, jsa shromáždištěm přečetných sněmů a sjezdů knížat. Za takových okolností dařily se snahy Frankfurtu o svéprávnost rychleji – r. 1220 zbavil jej Bedřich II. císařského fojta, uděliv mu později (1240) výsadu na trh podzimní a rozšířiv za peněžitou náhradu jeho jurisdikci. Podobně vykupovalo si město nová práva od pozdějších panovníků, až privilegiemi Ludvíka Bavorského (z r. 1329 a 1330 trh velkonoční) a Karla IV. nabylo téměř plné autonomie jako říšské, svobodné město. Zlatou bullou Karlovou z r. 1356 (chová se dosud ve frank. archivu) stanoveno bylo na věčné časy, že ve Frankfurtu mají býti voleni císařové. Od r. 1562 byly ve Frankfurtě také všechny korunovace. Ve stol. XVI. stal se Frankfurt brzo jedním z emporií reformace; v něm podepsán bvl r. 1558 frankfurtský recess . Ve 30leté, 7leté a ve válkách franc. za revoluce a za Napoleona utrpělo město mnoho škod. Napoleon zrušil r. 1806 jeho svobodnou ústavu, dav je knížeti-primasovi Karlu z Dalberku. R. 1810 rozšířil území jeho o sousední krajiny, utvořiv, nové Franfurtské velkovévodství, jež ovšem pak (1813) zmizelo. Frankfurt byl jmenován svobodným městem a sídlem něm. Bundu. R. 1848 a 1849, kdy zasedal ve Frankfurtě t. zv. přípravný parlament a pak národní shromáždění, byly zraky politického světa obráceny znovu k němu. Frankfurt měl tenkráte i své revoluční výtržnosti (18. – 20. září 1848, kdy generál Auerswald a kníže Lichnowski byli zavražděni), jež však rychle byly potlačeny. Městská ústava proměňovala se zatím znenáhla (zejm.od r. 1859) ve smyslu liberálním. Za války rakousko-pruské vehnán byl Frankfurt na stranu protipruskou. Dne 16. čce 1866 byl obsazen pruským vojskem a pokutován válečnou daní 6 mill. zlatých. Patentem z 18. řijna 1866 byl pak Frankfurt se svým územím připojen k Prusku. R. 1863 v srpnu zasedalo ve Frankfurtě shromáždění knížat, jež radilo se, ač bez výsledku, o reformě spolkové ústavy, a r. 1871 (10. květ.) ujednán tu mír mezi Německem a Francií. Za nového rozdělení pruských krajů r. 1885 utvořen z Frankfurtu zvláštní městský kraj a z okolí jeho venkovský kraj frankfurtský. – Srv. Stricker, Neuere Gesch. von Frankfurt (1874 1875, 3 sv.); Bleicher, Statist. Beschreibung der Stadt Frankfurt (1892); Horne a Grotefend, Gesch. v. Frankfurt (1882).

Související hesla