Franky

, historické území ve střední části Německa v povodí Mohanu a zpočátku i na středním Rýnu. Od 9. stol. kmenové vévodství. Franky se dělily na západní (porýnské), v roce 939 včleněny do římské říše, a východní, později rozpadlé na četná feudální panství a svobodná města (např. Norimberk). Snahy o sjednocení celého území neuspěly. Po vídeňském kongresu v roce 1815 byla většina území Frank připojena k Bavorsku.

Ottův slovník naučný: Franky

Franky slulo vévodství v již. Německu, obývané od Franků. Prostíralo se po obou stranách Rýna od Elsasu až k Bingenu (Francia occidentalis, Franky Porýnské) a pak na Mohanu mezi Saskem a Durynskem na jedné a Bavory a Švábskem na druhé straně (Francia orientalis). Ačkoliv pozbylo territoriální celitosti dříve, než na př. vévodství Bavorské, Švábské či Sasko, bylo přece považováno za prvé mezi ostatními, za jádro říše, a tradice přednosti této zachovala se i později, přešedši na rýnské falckrabství. Franky jako vévodství zanikly již r. 939, kdy Otto I., poraziv povstalého vévodu Eberharda, spojil je s korunou. Panství v nich připadlo z největší části mocnému rodu Salských, z nichž r. 1024 Konrád II. dosáhl koruny německé. Roku 1155 obdržel mladší syn Bedřicha Švábského Konrád od bratra svého, krále Bedřicha Barbarossy, starou lotrinskou důstojnost falckrabskou, čímž položen byl základ k pozdějšímu falckrabství Rýnskému. Toto obsahovalo jen části někdejších západních Frank – ostatek zabíralo území duchovních knížat mohučského, wormského a špýrského, pak přemnohých hrabat a pánů světských. Středem Frank východních byl s počátku Vircpurk, kde si práva vévodská osobovali biskupové, až r. 1168 dosáhli od Bedřicha I. na základě podvržených výsad jejich potvrzení. Od poč. XV. stol. nazývali se vévody východofranckými. Při rozdělení říše v 10 krajů za cís. Maximiliána vznikl francký kraj, jejž tvořila duchovní knížectví Vircpurské, Bamberské a Eichstättské, knížectví Bayreutské a Anšpašské, 5 říšských měst (Norimberk, Rothenburk na Taubeře, Weissenburk, Schweinfurt a Windsheim) a državy říšských hrabat a rytířů. Vévodství F., jak si je r. 1683 založil ve Vircpurku vévoda Bernard Vymarský, udrželo se sotva přes rok, a později dostal se největší díl bývalého území franckého znenáhla Bavorsku. Jméno Franky potom téměř zaniklo, až r. 1837 obnovil je král Ludvík I., rozděliv bavorské území starého kraje franckého v kraje Franky Horní, Střední a Dolní (dříve kraje horno-mohanský, rezatský a dolnomohanský). Franky Střední mají 700.606 ob. (1890), z nichž 528 608 evangelíků, na prostoře 7573 km2; hl. město kraje je Anšpach, největší město Norimberk. Franky Horní mají 573.320 obyv. (326.426 evang.) na 6998 km2 a hl. město Bayreuth. Franky Dolní 618.489 obyv. (109.727 evang.) na 8401 km2 s hl. městem Vircpurkem. – K děj. Frank srv. Fr. Stein, Geschichte Frankens (1885 – 86; 2 sv.). Pkř.

Související hesla