Fryna

, svůdná krásná žena. Název podle proslulé starořecké hetéry Fryné.

Ottův slovník naučný: Fryna

Fryné, nejslavnější a nejsličnější z řeckých hetair, slula původně Mnésareté; jméno Fryné, (ropucha) obdržela prý pro bledost svých lící. Narozena byla v boiótském městě Thespiích, a pocházejíc z chudého rodu, dobývala si výživy z počátku dosti lopotně. Avšak záhy odebrala se do Athén a žila tu v poměrech skvělých, draze (prý za minu = asi 36 zl.) prodávajíc svou přízeň a nelítostně odmítajíc ty, kdož nemohli nebo nechtěli vyhověti jejím požadavkům. Největší slávy dosáhla Fryné, svým spojením se slavným řečníkem Hypereidem (†322 př. Kr. ) a výtečným sochařem Praxitelem. Hypereidés miloval Frynu tak vroucně, že neváhal ujati se jí v processu, v nějž byla zapletena. Řečník Euthias totiž obžaloval Frynu z neznabožství (asebeie), aby pomstil se jí za to, že byl zamítnut. Hypereidés vzal na se hájiti Frynu před porotou (heliaií) athénskou a vynaložil veškeré své umění řečnické na záchranu milenky. Znamenaje však, že ani dojemné prosby spanilé hetairy ani ohnivá slova jeho nemají žádoucího účinku, odhalil smělou rukou vnadyplná její ňadra před překvapenými soudci. Ti pak, jati jsouce prý nábožnou bázní, neodvážili se odsouditi kněžku mocné Afrodity a propustili Frynu z obžaloby. – Praxitelés zase zvěčnil půvaby Fryniny ve světoznámé Afroditě Knidské, kteráž velebena byla jednomyslným soudem starého věku jako souhrn vší božské milostnosti a krásy. Dalším důkazem jeho lásky k Fryně byla od něho zhotovená socha její, která stála v Thespiích vedle Afrodity téhož mistra. Zajímavo jest také vypravování Pausaniovo o poměru Fryny k Praxitelovi. Fryné, prosila prý kdysi milence, aby daroval ji nejkrásnější výtvor svého dláta; mistr byl prý sice ochoten vyhověti její žádosti, ale zdráhal se říci, které dílo pokládá za nejdokonalejší. Tu prý Fryné, vymyslila si lest. Když jednou Praxitelés dlel u ní návštěvou, přikvapil prý otrok její se zprávou, že vypukl oheň v domě mistrově a že ztrávil již skoro všecky práce jeho. Praxitelés vyskočiv spěchal prý ven volaje, že veta jest po něm, jestliže oheň zničil také jeho Eróta a Satyra. Fryné, pak zavolala ho zpět a vyžádala si Eróta, jejž věnovala chrámu rodného svého města. Cfe.