Gallipoli

, dnešní Gelibolu – poloostrov a město v evropské části Turecka u Dardanel. Za první světové války se vojska Dohody operací u Gallipoli (duben 1915 – leden 1916) pokusila zmocnit výsadkem průjezdu mezi Dardanelami a Bosporem; cílem měla být pomoc Rusku odříznutému od západních spojenců blokádou turecké říše a odlehčení tlaku na hlavních frontách. Dohoda podcenila tureckou armádu vycvičenou německými důstojníky (36 000 spojeneckých vojáků padlo, 82 000 zajato) a musela stáhnout své sbory.

Ottův slovník naučný: Gallipoli

Gallipoli, město na evrop. břehu Dardanell naproti Lampsaku (tur. Gelibolu), středisko kraje vilájetu drinopolského, sídlo řeckého biskupa, asi s 15.000 obyv., Řeky, Turky, Armeny, Židy a j., stanice parníkův. – Založeno od Athénských jako »město Kalliovœ bylo za doby římské známým místem na přechodu přes Hellespont do Asie a po přenešení residence do Cařihradu důležitou pevností u vrat do Propontidy. R. 1190 přepravili se zde křižáci třetí výpravy do Asie; v l. 1204 – 35 Gallipoli, patřilo Benátčanům a r. 1235 dobyto od císaře řeckého Jana Duky Vataka, jenž pak zde měl schůzi se spojencem svým, bulh. carem Asěnem II. V l. 1304 – 07 v něm tábořili žoldnéři španělští, »kompanie Katalonská«, původně zverbovaní od Byzantinců proti Turkům, jako bojovná obec loupežnická. R. 1354 Turci osmanští, použivše poškození hradeb zemětřesením, se zmocnili Gallipole a odsud začali své výboje v Evropě. R. 1366 vévoda savojský Amadeo VI. na výpravě Cařihradu ku pomoci Gallipole dobyl a odevzdal město Byzantincům, ale ti ho neuhájili, načež od sultána Bajezida I. znovu opevněno. Další jeho dějiny splývají s dějinami pevností této úžiny. R. 1854 měli zde Angličané a Francouzi tábor jakožto oporu při operacích krimské války.

Související hesla