Gdaňsk

, polsky Gdańsk, dříve německý Danzig – město v severním Polsku na pobřeží Baltského moře v deltě Visly; 461 000 obyvatel (1998). Průmysl strojírenský (stavba lodí), elektrotechnický, petrochemický Významný námořní přístav a dopravní uzel, letiště. Divadla, muzea, univerzita; památky obnovené po 2. světové válce (gotické kostely, radnice). – Gdaňsk původně převážně německý (Danzig); významný přístav od 10. stol., městská práva získal 1236, poté člen hanzy. 1308 – 1454 v moci křižáků, 1454 – 1793 pod ochranou Polského království, po druhém dělení Polska 1793 – 1919 součást Západního Pruska. 1807 – 15 a 1920 – 39 svobodné město. Od roku 1920 pod správou Spojených národů, zahraniční politika a obchod byly pod kontrolou Polska. Zejména od roku 1933 sílil ve městě nacistický vliv; spor o Gdaňsk posloužil A. Hitlerovi jako jedna ze záminek k rozpoutání 2. světové války. 1945 Gdaňsk po dobytí Rudou armádou připadl Polsku a německé obyvatelstvo bylo vysídleno. 1980 v loděnicích v Gdaňsku vzniklo odborové hnutí Solidarita, které rozložilo komunistický režim v Polsku.

Ottův slovník naučný: Gdaňsk

Gdansko, polsky Gdańsk (něm. Danzig, lat. Gedanum), hlavní a největší město pruské provincie Západního Pruska, spolu vládního obvodu gdanského, ležící asi 4 km od zálivu Gdanského při soutoku Motlavy (Mottlau) s Radunou (Radaune), jenž ústí do Visly. Celé město objímají pevnostní hradby s 22 baštami a 3 citadellami (na hoře Biskupské, Cikánské a Jagelské, Hagelsberg) a příkopy, jež zatápějí se vodou z Motlavy a Raduny, činíce z Gdanska jednu z nejtvrdších pevností. Řekou Motlavou rozděleno jest město na dvě části: západní a východní, mezi oběma leží ostrov Špejcharový (Speicherinsel) s ohromnými skladišti obilními. Čásť západní jest starší a obsahuje Staré město (Altstadt), jež Radunou odděleno od Pravého města (Rechtstadt) a Předměstí (Vorstadt). Východní čásť se skládá ze dvou čtvrtí: jsou to Dolní město (Niederstadt) a Dlouhé zahrady (Langgarten). Z nově vzniklých částí města nejdůležitější jsou na západě Nové za. hrady (Neugarten). Přes řeku Motlavu, Radunu a mnohé průlivy pne se kol 50 mostů. Výstavností a starožitným rázem mohou se s Gdanskem měřiti jen nemnohá města německá Ze staveb mluví k cestovateli slavná minulosť města. Nejzajímavější čtvrtí městskou jest Rechtstadt, v němž hned, jak vejde se do města Vysokou branou (Hohes Thor), spatřují se tepny městského života: Dlouhá ulice, Dlouhý trh (Lange Gasse, Langer Markt) a podél Motlavy nábřeží s mnohými sklady, zvané Dlouhé mosty (Lange Brücke). Domy gdanské, vystavěné z cihel, mnohdy pískovcovými ornamenty zdobené, vynikají pevnou stavbou, vysokými do ulice obrácenými štíty a pěkným starobylým zařízením vnitřním. Z kostelů (jichž, kromě dvou modliteben a dvou synagog, má Gdansko, 19, a to 14 evang., 5 katol.), nejzajímavější jest Marianský, charakteristická to cihlová stavba, založená r. 1343 a dokončená v slohu got. r. 1502, 105 m dlouhá a 35 m (v příční lodi 66 m) široká, s vysokou věží hlavní a desíti jinými štíhlými vížkami, s mnohými poklady uměleckými (proslulý oltář). Ostatní kostely jsou podobného rázu. V bývalém klášteře františkánském jest teď městské museum, v jiném zrušeném kostele městská knihovna. Z jiných budov vynikají brány (Hohes Thor z r. 1558, Langgartenthor z r. 1612, Grünes Thor, v níž umístěno západopruské provinciální museum), radnice (z XIV. stol. s věží 45 m vysokou), v ní bohatý archiv, Artušův nebo Junkerský dům (Artus-, Junkerhof), někdy shromáždiště bohatých »junkerů« gdanských, od XVIII. stol. bursa s bohatou ozdobou vnitřní. Mnohé stopy polského panství (sochy, obrazy, orlové polští). Gdansko, jest sídlem příslušných úřadů obvodních i provinc., jako vrchního praesidia, finančního ředitelství, školního a lékařského kollegia, kommandantur vojenských. soudů atd. Kromě škol obecných jest tu paedag. seminář, dvě gymnasia, dvě reálná gymnasia, obchodní akademie, námořní škola, mnohé školy odborné a značný počet nižších i vyšších soukr. ústavů vyučovacích. Vedle vzpomenutých již museí a knihovny sluší připomenouti sbírku mincí a hvězdárnu společnosti přírodovědecké. Mnoho spolků vědeckých a jiných (celkem asi 250). V městě vychází (1891) 9 denníků a několik listů odborných. Polským jazykem tiskne se třikrát týdně »Gazeta Gdańskæ. Mnoho dobročinných ústavů, sirotčinců, nemocnic. Na chudinství vydává město ročně skoro 700.000 marek, krom úroků (asi 40.000) plynoucích z různých nadání. Značný průmysl: státní továrny na zbraně a loděnice; ze soukromých podniků jmenujeme cukrovary, slevárny, strojírny, pivovary, mlýny, továrny na chemikalie, na likéry, na potřeby námořnické; práce jantarové. Obchodem slynulo Gdansko, ode dávna. V dřívějších dobách bývalo hlavním, ba jediným tržištěm vývozních předmětů říše Polské, zejména obilí, jež přiváží se od jihu po řece Visle. Vlastním přístavem gdanským jest vlastně Neufahrwasser, odkud však řečištěm Visly mohou i dosti veliké lodi až do samého města veplouti. Obchod znamenitě podporují kvetoucí ústavy peněžní (Říšská banka a j.), železniční spojení, pravidelné spojení s jinými přístavy skrze parníky. Od r. 1819 ze 49.392 vzrostlo obyvatelstvo města (počítajíc v to i předměstí) do r. 1890 na 120.338 duší, z nichž dvě třetiny evangelíků, as třetina katolíků a kol půl třetího tisíce židů. Národnost německá jest v ohromné většině; žije zde jen asi 8000 Poláků a něco Kašubů, kteří přicházejí sem za obchodem z osad svých, jež nejvíce na straně západní k městu se přibližují. Znak městský: dva kříže nad sebou a nad nimi koruna zlatá, pole červené. – Okolí města vyniká přírodními krásami; při moři několikeré lázně, severozápadně od města bývalé opatství Oliva s hroby pomořských knížat, odtud dále na sever lázně Soboty (Zoppot). – Vládní obvod gdanský má 7952 km2 s 589 176 ob. a rozpadá se na 12 okresů. Původ města tratí se v mlhách dávnověku. Nálezy archaeologické dokazují, že městiště Gdanska jest prastarou osadou lidskou. Snad již staré názvy Guthones, sinus Codanus a pod., souvisí se jménem Gdanska. (Viz W. Boguslawski, Dzieje Slowiańszczyzny 1887 I., str. 116). Poprvé vzpomíná se Gdansko, v VI. století. V X. věku navštívil je český biskup sv. Vojtěch, který zde po zavraždění svém 3 léta odpočíval, až ostatky jeho Boleslavem Chrabrým do Hnězdna byly převezeny. Pomořská knížata zvolila Gdansko, za své sídlo; po vymření jejich zmocnili se města (r. 1319) Němečtí rytíři. R. 1360 přistoupilo Gdansko, k Hanse; v století XV. dostalo se se záp. Pomořím v moc polskou, dovedlo si však zabezpečiti výjimečné postavení, majíc plnou samosprávu a vykonávajíc samo i spravedlnost dle svého práva městského (Danziger Willkür). Velmi časně přijala většina obyvatelstva gdanského reformaci (v roce 1523 a následujících), což vedlo k mnohým rozepřím s katolíky, jež nejednou i krvavě končily. Konec stol. XVI. jest dobou rozkvětu; po něm následkem válek švédskopolských a všeobecného úpadku říše Polské klesalo i Gdansko, Velmi trpělo několikerým obležením (r. 1734 dobyto od Rusů), tak že v těžkých těch časích zmenšilo se obyvatelstvo na polovici (v XVII. st. 80.000, v XVIII. sotva 40.000). Při prvním dělení Polska zůstalo sice Gdansko, městem svobodným, ale celé široké okolí i přístav gdanský Neufahrwasser přisvojil si Bedřich II., čímž přeťal kořeny obchodu gdanskému. Město klesalo víc a více. Za druhého dělení Polska r. 1793 připojeno Gdansko, k Prusku, čímž otevřeny mu staré cesty obchodní. Ale sotva že poněkud se vzpamatovalo, nové škody utrpělo válkami francouzskými. R 1807 vzdalo se Francouzům pod Lefebvrem (který odtud nazýván vévodou Gdanským) a zůstalo v moci jejich až do r. 1814, kdy vzdal je franc. generál Rapp (Francouzové drželi posádku v Gdansku, ačkoliv mírem Tylžským uznáno Gdansko, za svobodné město) spojeným Rusům a Prusům, načež opět k Prusku připojeno a od té doby znovu rozkvétá. – Srv. Wik. Radziński, Przewodnik po Copotach, Gdańsku i okolicy etc. (Gdansko,1892); Rudolph, Neuer Führer durch Danzig und Umg. (t., 1887); Wistulanus, Geschichte der St. Danzig (t., 1891). Pp. Dodatky Má 159.648 obyv. (1905) a od r. 1904 vysokou školu technickou.Vládní obvod gdanský má 7957 km2 s 709.312 obyv., 89 na 1 km2, 349.317 evang., 343.185 katol., 5247 židův.

Související hesla