Gemologie

, věda o drahých kamenech.

Ottův slovník naučný: Gemologie

Gemma znamená v latině drahokam vůbec; dnes však užívá se slova gemma jen pro kameny ryté buď do hloubky nebo vypukle. Práce zhlubené jmenujeme intagliemi (ital. intaglio), obrazce vypuklé kamejemi (franc. camée, ital. cammeo). Rytí kamenů samých zove se gemmoglyptikou čili daktyliografií. Umění to jest z nejstarších a studium jeho zajímavo i důležito se stanoviska archaeologického, kulturního a uměleckého. Gemmy zhotovují se pomocí menších i větších ocelových koleček, připevněných na konci tyčinky z měkké oceli, do vřetena zapuštěné. Kolečka ta natrou se ve zvláštním hmoždířku práškem diamantovým v oleji rozetřeným a šlapacím strojkem podoby malého soustruhu uvedou se v nejrychlejší pohyb. Diamantové třtinky zatlačí se při tom do oceli a kolečko takto brousí okrajem svým kámen i nejtvrdší. Takovýmto obrušováním jednotlivých částí drahokamů nebo polodrahokamů v ruce umělcově tvoří se miniaturní práce sochařské. Ačkoliv se rylo i do vzácných drahokamů (rubínu, safíru, smaragdu a j.), užívalo se ku zhotovování gemmam ponejvíce polodrahokamů, zejména karneolů, onyxů, jaspisů a pod. Kameje zhotovovány více z onyxu s použitím různých barevných vrstev, pak chalcedonu, kdežto pro intaglie užíváno hlavně karneolu a sardonyxu. Gemmy sloužily v nejstarších dobách jednak za šperky, jednak měly význam náboženský, nošeny jsouce jako amulety (jelikož se různým drahokamům zázračné vlastnosti přikládaly), konečně užívalo se intaglií jako pečetítek v prstenech. Prvopočátky umění kamenoryteckého hledati jest skoro s určitostí ve Vých. Indii, kde až po dnes hojnost nejrůznějších drahokamů se nalézá. Staroindické gemmy podobny jsou gemmám Babylonců a Assyrů, tvaru u většině válcovitého a provrtaného, by se mohly navlékati. I staroperských gemmam dosti jest zachováno. Zajímavé jsou gemmy egyptské, zvané skarabeje, v podobě brouka vrbouna posvátného (scarabeus, ateuchus sacer) zhotovené. Brouk ten byl napodobován v drahokamech a polodrahokamech a na břišní straně různými hieroglyfy opatřován. Gemmy egyptské, zejména starší, podobá se, nebyly zhotovovány pomocí koleček, nýbrž z volné ruky různými nástroji. Obchodním stykem a válečnými náhodami přenesena záliba pro ryté drahokamy na Řeky a Římany, u kterých umění glyfické dosáhlo stupně nejvyššího. Starých antických gemmam zachováno ohromné množství, a státní sbírky římské, pařížské, vídeňské (zvl. sbírka nejv. domu cís.) a petrohradské honosí se exempláry neuvěřitelné velikosti a pravé antické krásy. V době renaissanční zejména v Italii a Francii umění kamenoryjecké kvetlo a zaměstnávalo řadu slavných umělců. U nás v Čechách za Rudolfa II. umění to dosáhlo nejvyššího rozkvětu, jsouc spojeno se zhotovováním křišťálových nádob, které se pak čistým zlatem a překrásným smaltem osazovaly a zdobily. V století nynějším na umění kamenoryjecké skoro zapomenuto a ryjci nynější jen s těží hájí existenci svou. U nás v poslední době bylo při státní odborné škole kamenářské v Turnově zřízeno oddělení pro ryjce drahokamů. Srov.: Frischholz, Lehrbuch der Steinschneidekunst (Mnichov, 1820); Krause, Pyrgoteles (Halle, 1856); Bouffier, Die Kameenschneidekunst für Dilettanten (Lipsko, 1893); Babelon, La gravure en pierres fines (Paříž, 1894); King, Antique gems and rings (Lond., 1872.3 vyd.) a Handbook of en graved gems (t., 1885, 2 vyd); Middleton, Engraved gems of classical times (Cambr., 1891). Mla.

Související hesla