Genêt Jean

, francouzský básník, prozaik a dramatik. Svým životem i dílem vyhlásil revoltu proti pokrytectví a předsudkům absurdního světa, ve kterém je jediným možným způsobem svobody totální samota. Jeho existenciální básně, romány i divadelní hry přibližují a lyrickým ztvárněním polidšťují svět zločinu a zvrácenosti, jenž se stává prostředkem k rozbití falešných mýtů moderní společnosti. Prezentace zla, krutosti a bídy slouží především k uvědomění si sebe sama a k poznání skutečného a ne vždy jasného vztahu mezi dobrem a zlem. V textech (např. Deník zloděje, Querelle z Brestu) mísí autobiografické zážitky s mýty a filozofickými úvahami, z nichž nejvíce vynikají úvahy o bytí a zdání. Divadelní hry (např. Balkón, Služky, Černoši) jsou plné symbolů a alegorických postav, jejichž smyslem není odhalovat skutečnou realitu, nýbrž obraz, který si lidé o realitě vytvářejí (tzv. divadlo na divadle).

Související hesla