Gent

, francouzsky Gand – město v západní Belgii na řece Šeldě; 225 000 obyvatel (1997). Průmysl textilní, hutnický, petrochemický, strojírenský. Dopravní křižovatka; významný přístav (Gent spojen průplavem s mořem). Univerzita (1816); četné historické památky (Gentský oltář, cechovní domy). – Ve 12. – 14. stol. jedno z nejvýznamnějších evropských měst, středisko soukenictví.

Ottův slovník naučný: Gent

Gent, franc. Gand, hlavní město belg. provincie Flandre Orientale (Vých. Flandry), při vtoku Lysu a říček Lieve a Moere do Skaldy, čítá 153.803 ob. (1893), s předměstími (Ledeberg 12.362, Mont. St. Amand 10.836 a Gentbrugge 8262) 181.683 ob. Obvod města činí více než 10 km, plocha 2300 ha. Gent prostoupen jest sítí průplavů a vodních ramen, částečně splavných, čímž utvořeno jest více než 40 ostrovů, spojených mezi sebou 42 mosty kamennými, 28 většími mosty dřevěnými a asi 200 mosty menšími, můstky a přechody. Ulice jsou velmi četné, většinou úzké a klikaté; jsou zde však i ulice nové s pěknými moderními stavbami. Staveb starožitných, veřejných i soukromých, jest množství neobyčejné. Ve středu města jest kathedrála sv. Bava (vlám. Sint Baafs), jedna z nejcennějších got. staveb Belgie Krypta vysvěcena byla již r. 941, stavba vlastního chrámu započata r. 1228. Brzo po svém dokončení r. 1554 zpustošena byla obrazoborci, načež opět obnovena. Vnitřek obsahuje množství uměleckých děl, z nichž především vyniká oltářní obraz »Klanění se neposkvrněnému beránkovį od bratří van Eycků, z nichž Hubert van Eyck se sestrou Markétou zde jest pohřben. Jiné vynikající chrámy jsou: románský kostel sv. Jakuba (ok. r. 1500), kostel sv. Mikuláše, nejstarší kostel města, zal. poč. X. stol., jehož nynější budova však, provedená v ranní gotice, pochází ze zač. XV. stol., kostel sv. Michala (1445 – 80) s nedokončenou věží a četnými novějšími malbami, kostel sv. Petra, pobořený r. 1578 obrazoborci a v l. 1629 – 1718 nově vystavěný a j. Celkem má Gent 55 kostelů. Ze světských staveb starožitných vynikají tak zv. Geerardduivelstein (Château de Gérard le Diable) z XIII. stol. při Skaldě, nedaleko Place Laurent, bývalý to hrad patricijské rodiny, nyní sloužící za kasárny a archiv; nedaleko kathedrály sv. Bava čtyřhranná hláska Belfried (Beffroi) z l. 1138 až 1339, pouze do dvou třetin provedená (118 m), s pozl. drakem, jejž Balduin VIII. r. 1204 ze chrámu sv. Sofie v Cařihradě sundati dal a gentským daroval, bývalá to městská zvonice, jejíž zvony svolávaly měšťanstvo k poradám nebo do zbraní, nyní městská věznice; na blízku Belfriedu nedokončený got. dům cechu soukennického z r. 1325; tamže restaurovaná radnice (Hôtel de ville), se skvostnou pozdně gotickou sev. façadou z l. 1481 až 1533 dle plánů Dominika van Waghemakere a Rombouta Keldermansa, se skvostnými sály a vzácným archivem listin městských ze století XIII.; v levo od Lysu na starožitném Place Ste. Pharailde starý hrad Oudeburg, též ’s Gravensteen neb Château des Comtes zvaný, z r. 868, později residence hrabat flanderských, nyní úplně restaurovaný; na Quai des herbes mimo jiné četné domy starožitné krásný dům plavců z r. 1531. Z prastarého opatství sv. Bava zachovány jsou pouze zříceniny a křížová chodba a refektář s nástěnnými malbami. Z budov novějších vynikají soudní palác, postavený mezi dvěma rameny Lysu r. 1844 dle plánů Roelandtových, jehož přízemní místnosti zaujímá bursa; universitní budova v antickém slohu, taktéž dle plánů Roelandtových, z r. 1826 s krásnou aulou pro 1700 osob; budova institutu des Sciences, vystavěná na ploše 1,5 ha r. 1890 H. Paulim. Z jiných památností vynikají pomníky průmyslníka L. Bauwensa, liberálního předáka Metdepenningena, a bronzová socha Jakuba van Artevelde sochaře De Vigne-Quyo (1863) na starožitném Pátkovém trhu (Marché du Vendredi, Vrydagmarket), pamětihodném v dějinách města, že na něm holdováno hrabatům flanderským, konána shromáždění cechů, započínaly skoro všechny vzpoury měšťanstva a za vévody z Alby a inkvisice konány nesčetné popravy. Severových. od města velký klášter Beguinek (Béguinage, Beggynhof) tvoří malé město pro sebe. Původně byv r. 1234 u brány městské na silnici do Bruggů vedoucí založen, byl přeložen sem r. 1875 přičiněním vévody z Arenbergu, čítá 18 konventů se 700 jeptiškami a jest obehnán zdmi a příkopy. Tak zv. Malý klášter Beguinek ze XVII. a XVIII. stol. nalézá se na vých. od stát. nádraží a hostí 300 jeptišek, jež věnují se hlavně nemocným a chudým. Mimo zahrady zoologickou a botanickou oblíbeny jsou sady na Place d'Armes (Kouter), dále sady při průplavu Coupure, v nichž konají se trhy a od r. 1808 1 proslulé výstavy květinářské, a sady na hradbách citadelly. Z vyučovacích ústavů na prvém místě stojí universita založená r. 1816 Vilémem I. o 4 fakultách: filosofické, právnické, přírodovědecké a lékařské, k nimž r. 1838 připojeny byly školy pro vědy inženýrské, umění a průmysl (Écoles speciales de génie civil et d'arts et manufactures). Professorů bylo 75, studujících 672, mezi nimi 123 cizinců (1893). Posluchárny a laboratoře přírodovědecké fakulty umístěny jsou v budově Institutu des sciences. S universitou spojeny jsou knihovna (300.000 sv.), kabinet mincí a mědirytin a bohaté museum přírodovědecké. Dále jest v Gentu ústav pro vzdělání učitelů gymnas. (École normale des sciences), král. Athenaeum, jesuitské gymnasium s 600 chovanci, biskupský seminář, malířská akademie, hudební konservatoř, průmyslová škola pro truhláře a kováře a j. K akademii malířské náleží museum ve starém augustiniánském klášteře umístěné, obsahující asi 250 obrazů, mezi nimi 1 Rubensův a několik od G. de Crayera. V bývalém kostele karmelitánském jsou bohaté sbírky umělecko-průmyslové. Divadla jsou dvě: francouzská opera a vlámský schouwburg. V Gentě vycházejí četné denní listy, z nichž »Gazet van Gent« (od r. 1667) jest nejstarším listem v Belgii, dále »La Flandre libérale«, »Journal de Gand«, »L'Impartial«, »Messager de Gand«. »La Liberté«, »Bien public« a socialistický »Vooruit«. Z dobročinných ústavů jmenovati sluší občanskou nemocnici (la Byloque), porodnici, nalezinec, ústav pro slepce, chudobinec, sirotčinec a četné kláštery pro mužské i ženské. Ústavy většinou jsou spojeny s církevními nadacemi. Proslulá jest veliká trestnice, Maison de force, založená Marií Terezií, s místem pro 2600 trestanců, a nedaleko ní trestnice druhá, Maison de sûreté, pro 420 trestanců. – Průmysl jest velmi značný, ačkoli město od konce XVI. st. nikdy již nedovedlo se povznésti na místo, jež mu ve směru tom náleželo ve středověku, a ačkoliv i oddělení od Nízozemska r. 1830 mělo škodlivé následky na průmysl. Jmenovitě průmysl textilní jest dosud znamenitý, maje 200.000 vřeten pro spracování lnu, koudele a juty a 600.000 vřeten pro průmysl bavlnický. Dále má Gent tovární výrobu krajek, strojů, slevárny, papírny, výrobu čalounů, zboží koženého, cukrovinek, piva, bijouterií, mýdla, rukavic, tabáku a lučebnin. Velmi důležité místo zaujímá zahradnictví, provozované 80 obchodními domy. Hyacinty, tulipány, orchidee, kamelie, azalky, oranžovníky, jakož i rostliny skleníkové, vyvážejí se ve velikém množství do Francie, Německa, Italie, Ruska a Ameriky. Roční cena vývozu obnáší asi 10 mill. fr. Obchod jest též značný, jsa vydatně podporován hustou sítí železniční a četnými průplavy. Železniční trať státních drah BrusselOstende vede přes Gent, dále jest Gent východištěm tratí belgických soukromých drah do Terneuzenu, Eecloo, Antverp, Kortrijku a Oudenaarde. Z průplavů nejdůležitější jest kanál od Terneuzenu do ústí Skaldy, 10 m široký a 5 m hluboký, umožňující přímé spojení s mořem. Též kanál Coupure, dokončený r. 1758, jest důležit, spojuje Gent s průplavem vedoucím z Brugg do Ostende. Zvláště zařízením nového přístavu a rozsáhlých doků vzmohla se doprava po vodě znamenitě. Hlavními předměty obchodu po vodě jsou obilí, řepkový olej a len. – Gent jest sídlem provinciálních úřadů, appellačního dvoru pro celé Flandry, obchodního soudu a biskupství. Podnebí jest dosti nestejné: střední teplota obnáší v zimě – 5°, v létě + 17°C. V dějinách o Gent-u zmínka se děje již v VII. stol. po Kr., když sv. Amand založil opatství sv. Bava, v němž ve stol. VIII. prý byl po nějaký čas opatem kronikář Eginhard. Ve stol. IX. útočili na Gent Normané, proti nimž hrabě Balduin I. r. 868 vystavěl zde hrad. Toho zmocnil se něm. cisař Otto (949), ne však na dlouho; neboť již kol r. 1000 císařský hradní vypuzen byl hrabaty flanderskými. R. 1194 připojeny byly ku Gentu okolní samoty a celé město silně opevněno. Výhodná poloha při Skaldě učinila Gent střediskem znamenitého ruchu obchodního i výrobního, což vedlo k značnému vzrůstu moci měšťanstva, v němž následkem toho vyvinul se značný cit pro svobodu. Proto Gentští vypisování nových daní se strany hrabat flanderských a vévod burgundských nikterak mírně nepřijímali, což vedlo k četným vzpourám obyvatelstva ve stol. XIII. – XV. Tak vznikla vzpoura Jakuba van Artevelde proti hraběti Ludvíkovi de Crécy v 1. pol. XIV. stol. i zápasy syna jeho Filipa s hrabaty flanderskými a vévody burgundskými. Odpor proti uznání Filipa Smělého, vévody burgundského, skončil se následkem těžké porážky, již Gentští r. 1382 utrpěli u Roosebeke, uznáním vévody r. 1385. Velkou vzpouru zdvihli Gentští r. 1450 proti vévodě Filipovi Dobrému, když uložil nové daně na sůl a obilí, byli však r. 1453 u Gavere na hlavu poraženi. Po smrti Marie Burgundské, dědičky Karla Smělého, opřeli se Gentští manželu jejímu arciknížeti Maxmiliánovi, jenž měl vládnouti jako poručník svého syna Filipa, a donutili ho k nepříznivému míru v Arrasu r. 1482; avšak již r. 1489 musili se vzdáti cís. vojevůdci Albrechtovi Saskému, ovšem po krutém obléhání. R. 1500 narodil se v Gentu Karel V. Za jeho panování byl Gent z nejlidnatějších a největších měst v Evropě, čítaje asi 35.000 domů se 175.000 ob. Když však Gentští r. 1539 zdráhali se platiti daně uložené hrabství flanderskému a vzbouřivše se proti sestře Karlově Marii, místodržitelkyni Nízozemí, vyhnali z města šlechtu a přívržence vládní, tu Karel V. osobně r. 1540 vzpouru udusil a dav 26 vůdců vzpoury popraviti, odňal městu všechna privilegia, konfiskoval renty a zbraně a uložil Gentským pokutu 150.000 zlatých a roční kontribuci 6000 zl. Z pokuty té dal Karel V. postaviti citadellu (Spanjaerds Kasteel). R. 1568 vězněni byli v Gentu hrabata Egmont a Horn. R. 1576 uzavřena zde stavy spojených provincií t. zv. Gentská pacifikace, s účelem vypuzení Španělů z Nízozemí. V následující na to válce za svobodu Nízozemí účastnili se Gentští velmi činně, musili se však r. 1584 vzdáti místodržiteli špan. Alexandrovi Farnese za podmínek velmi krutých. Potom byl Gent střídavě v moci Španělů, Francie a Rakouska. Během té doby četné pohromy válečné způsobily dlouho trvající úpadek blahobytu města. Ve válkách Ludvíka XIV. dobyt byl Gent r. 1678 Francouzi, r. 1706 Marlboroughem, r. 1708 opět Francouzi, připadl však mírem Rastattským r. 1714 k Rakousku. Ve válce o následnictví rakouské byl Gent r. 1745 opět dobyt Francouzi. Pod franc. vládou byl hlavním městem dep. Escaut. R. 1814 uzavřen byl v Gent-u mír mezi Anglií a Spoj. Obcemi severoamer. Mírem pařížským r. 1815 připadl Gent k Nízozemsku. Téhož roku utekl se sem Ludvík XVIII. R. 1830 připadl Gent k Belgii, byl však po delší dobu ještě střediskem snah oranžistických. V nové době jest Gent hlavním sídlem socialistické strany belgické. Srv. de Rycker, Het grondwettelijk bestuur van het oude Gent (Gent, 1880); de Potter, Gent van den oudsten tijd tot heden (Gent, 1882 – 85, 2 sv.); van Duyse, Gand monumental et pittoresque (Brussel, 1886); de Vlaminck, Les origines de la Ville de Gand (Gent, 1891).Dodatky Má 163.079 obyv. (1906), nové divadlo »Nederlandsehe Schouwburg« od r. 1899; nový veliký kanál 17 m zšíři a 8,75 m zhloubi, jenž u Terneuzenu vlévá se do ústí Šeldy, kde je projektován nový přístav o 39 m hloubky a 800 m šířky. Přístavbou nové nádrže bude přístav rozšířen na plochu 85 ha s 6505 m nábřeží. Přístav navštívilo r. 1901 1133 lodí o 716.723 t.

Související hesla