Ghibellini

, stoupenci Konráda III. Hohenštaufského. Jméno od německého Wibelingen (později Waiblingen), názvu rodového sídla Štaufů. Spory ghibellinů s bavorskými vévody z rodu Welfen (italsky Guelfo; viz též guelfové) přeneseny ve 13. stol. na italskou půdu, kde získaly podobu mocenského sporu mezi papeži, německými císaři a italskou rodovou šlechtou. Ačkoli užívání názvů ghibellini (stoupenci císaře) a guelfové (stoupenci papeže) papež Benedikt XII. v roce 1334 zakázal, označovala obě jména dvě nesmiřitelné strany v italských městech ještě v 17. století.

Ottův slovník naučný: Ghibellini

Ghibellini, ve středověku, najmě za doby císařů z dynastie hohenstaufské, jméno strany císařské. Straně papežské dáváno tehdy zase jméno Guelfové. Původ jmen těchto hledá se obyčejně v Německu. Povídá se, že v bitvě u Weinsberka r. 1140 mezi králem Konrádem III. a vévodou Welfem VI. svedené strana vévodova heslem měla »Hie Welf« a strana králova »Hie Waiblinge◁. Waiblingen jest jméno hradu a statku hohenstaufského ve Švábích. Protiva mezi rody Waiblingův čili Hohenstaufův a Welfův přenesena prý záhy již do Italie. A ježto Hohenstaufové po delší dobu byli v držení koruny německé a důstojenství císařského, Italové jménem Waiblingů neboli Ghibellinův označovali přívržence císařovy a přívržencům papežovým zase říkali Welfové č. Guelfové. Dle jiných pochází prý jméno Ghibellinův od arabského slova gebel (ital. Gibello), jímžto prý Saraceni překládali jméno Hohenstaufen. Jména stran dotčených odvozována též ode jmen dvou bratrů, Guelfa a Gibela (v Pistoji), z nichž prvý prý se držel papeže a druhý lnul ke straně císařově. Anebo též ode jmen dvou baječných potvor, Guelfy a Gibely, jež prý jako dvě mračna zkázonosná, jako dvě Medusy děsné, se zjevily nad Toskánou a hrůzou naplnily celou Italii. Jména řečená vznikla v Italii teprve poč. XIII. stol. i udržela se po celý středověk, přes to, že papež Benedikt XII. r. 1334 pod trestem klatby zapověděl, aby se jich neužívalo. Znakem Ghibellinů byla bílá růže nebo červená lilie, znakem Guelfů byl orel, trhající spáry svými modrého draka, na hlavě lilií zdobeného. Jménem Ghibellinů a Guelfů označovány však nezřídka i strany místní nebo krajinské. Boje mezi nimi bývaly nezřídka děsné. Nejen země a obce, ale i rodiny byly jimi rozervány, veškeren život otráven. Šra.

Související hesla