Gosudar

, vladař; panovník v Rusku před revolucí v říjnu 1917.

Ottův slovník naučný: Gosudar

Gosudar, též car gosudar, gosudar imperator nazýván bývá ruský císař. Původně znamená gosudar právě tak jako gospodin a gospodar pána, vlastníka jakéhokolí předmětu živého (na př. otroka) i neživého. Později nabylo slovo to významu panovník, a jen v oslovování milostivyj gosudarj uchovalo se v původním významu. Ve starých písemných památkách užívá se významů gosudar, gospodin a gospodarj ve stejném smyslu. Ruská Pravda označuje pána, vlastníka slovem gospodin, Pskovská sudná gramota užívá opět v témž smyslu důsledně výrazu gosudar, a podobně činí i jiné památky, na př. Suděbník z r. 1550, kde gosudarj znamená vždycky jen tolik co pán, vlastník, a běží-li o panovníka, vyskytá se výraz carj i velikij kňaz nebo carj gosudar Znenáhla nabývalo však slovo gosudar zvláštního významu v právu veřejném; gosudarem rozuměl se totiž panovník, zejména moskevský. Počátky tohoto titulu sahají ještě do periody údělných knížectví. Mladší nebo slabší knížata nazývají knížata starší, dále ty, kteří sídlili ve starých a bohatých městech, jakož i knížata věkem třebas mladší, avšak mocnější, starešinami, otci, gospodiny, gosudary. Výraz gospodin, gosudar není však tu ještě pojmenováním nuceným, nýbrž pouze dobrovolným, a označuje se jím jen faktická převaha jedněch knížat nad druhými. Pánem vší Rusi, gosudar vseja Rusi, počínají velcí knížata moskevští nazývati samy sebe teprv od sklonku XV. stol., počínajíc Ivanem III. Vasiljevičem. Činí tak po způsobu kijevských metropolitů, kteří si dávají titul metropolitů vší Rusi. Na titulu » gosudar vseja Rusį však moskevští velcí knížata nepřestávají, nýbrž připojují k němu ještě starý titul »velikého knížete vladimirského, moskevského, novgorodskéhœ a j. Pravého významu nabylo pojmenování gosudar zvláště od Ivana IV. Vasiljeviče Hrozného (1533 – 84), který ve smyslu duchovenského učení, že moc velkoknížete moskevského pochází od Boha, a že ruští panovníci jsou nástupci pravoslavných císařů cařihradských, počal se nazývati carem, jaksi panovníkem nad panovníky. V titulu moskevských panovníků, jenž se vyvinul v XVI. stol., vyskytují se zejména tyto přívlastky moci panovnické: »blagorodnyj, vseděržavnyj, Bogom izbrannyj gosudar, samoděržec věčnyj....« Ještě dříve nežli v Moskvě počalo se titulu gosudar ve významu panovníka užívati na Litvě, Jagajlo tituluje se na poč. XV. stol. »mnogich zemlj gosudar«, a podobně nazývají Vitolda »mnogich russkich zemelj gosudarem«. Snad tu působil na Moskvu i vliv litevský. – V nynějším officiálním titulu ruského císaře, pocházejícím z r. 1825 a později doplňovaném, přichází vedle hlavního pojmenování císaře »imperator i samoděržeč vserossijskij...«, »carj kazanskij, astrachanskij, poljskij...« též název » gosudar pskovskij« a gosudar jiných zemí; r. 1882 vložena do titulu ještě slova » gosudar turkestanskij«. -dlc.