Göteborg

 (46.8kB - 277×330px)
 (34.9kB - 244×330px)

, město v jihozápadním Švédsku při ústí řeky Göty do průlivu Kattegat; 460 000 obyvatel, aglomerace 750 000 obyvatel (1998). Největší švédský přístav, druhé největší švédské město. Průmysl strojírenský (loďařský, automobilový), petrochemický, papírenský, spotřební. Dopravní uzel; mezinárodní letiště. Muzeum, divadlo, opera. Technika (1829), univerzita (1891). – Göteborg založen 1603 Karlem IX., zničen při kalmarské válce 1611 – 13, znovu založen Gustavem II. Adolfem 1619.

Ottův slovník naučný: Göteborg

Göteborg, hlavní město länu Göteborg a Bohus, při ústí Götaelfu, jež tvoří znamenitý nezamrzající přístav, konečná stanice státních drah Göteborg-Stockholm a soukromých drah Göteborg-Warberg a Göteborg-Falun, velikostí i významem druhé město Švédska, s 108.801 obyv. (konc. r. 1893). Göteborg jest město moderní, pravidelné a čisté. Hlav. ulicemi procházejí splavné průplavy, s ostrovem Hisingen Göteborg spojen jest od r. 1874 velkým otáčecím mostem železným. Z osmi kostelů vyniká dóm (1815) a nejstarší got. kostel sv. Kristiny. Z ostatních budov vyniká residence, v níž r. 1660 zemřel král Karel X., zbrojnice, radnice, bursa, celnice, divadlo, dům svob. zednářů. Velké náměstí (Gustav Adolf Torg) zdobí socha Gustava Adolfa od Fogelberga. Z bývalých opevnění r. 1806 zrušených zbývají 2 věže. Vstup do přístavu jest chráněn tvrzí Nya Elfsborg na skalnatém ostrově. Rozsáhlá předměstí, Haga, Masthugget, Nya Varfoet, Majorna, Stampen a j. Göteborg jest sídlem biskupa majíc techniku, gymnasium, námořní a vyšší obchodní školu, městskou knihovnu (60.000 sv.), museum s velkou knihovnou a společnost nauk (1778). Krásným zábavním místem jest Göteborgs Trädgards-Förening, velký sad s četnými hostinskými budovami a skleníky. Z jezera Delsjön, vzdáleného 4 km, vychází velkolepý vodovod, vedoucí filtrovanou vodu do města. Ze závodů průmyslových vynikají: továrny na rafin. cukru, tabák, porter, plachty, lana a kůže, lihovary, octárny, přádelny na bavlnu, loděnice, strojírny. Göteborg má (1894) 219 vlastních lodí o 91.228 tunách; r. 1893 přistalo 2436 lodí (1494 švéd.) o 1,012.175 t., z přístavu vyjelo 2444 lodí o 1,070.744 t. Vývoz r. 1892: surové železo (12.6 mill. kg), válené a kované železo (75.51), rudy železné (31.95), blejno zinkové (23.89), hřebíků, rudy manganové, litiny; latě a prkna (197 590 m3), důlní sruby (345.591 m3), zboží truhlářské (za 1.85 mill. korun); oves (1890 – 91 za 20 mill. k.); papír (15 2 mill. kg), drť dřevní (57,16 mill. kg); ryby solené (11.4), čerstvé (19.2); čerstvých sleďů vyvezeno (1891) 15,21 mill. kg, bavlněných aj. látek 519.054 kg. Přívoz: bavlna (5,66 mill. kg), syrup, arak, cukr, káva (5.07), pšenice (10.9), žito (2.4), mouka (8.6), hnojiva (22.8), tkaniva. – Göteborg vznikl v době novější. Karel IX. založil r. 1603 město toho jména na ostrově Hisingen v deltě Götaelfu, to však bylo r. 1612 Dány spáleno. Gustav II. Adolf zbudoval je pak na nynějším místě a usadil v něm hollandské kolonisty. R. 1621 uděleny Göteborgu první výsady, jimiž způsoben rychlý rozkvět města přes časté vpády nepřátelské a požáry. Pě. Dodatky Má 156.927 obyv. (1906). R. 1900 bylo tu 251 továren s 9598 dělníky a výrobou za 49,4 mill. šv. korun. Göteborgmá (1901) 247 vlastních lodí s 120.488 t, r. 1902 navštívilo přístav 3003 lodí z ciziny s 1,238.512 t.

Související hesla