Gotha

, město ve středním Německu na severním úpatí Durynského lesa; 51 100 obyvatel (1989). Průmysl strojírenský, dřevozpracující, polygrafický. Muzeum, historické památky.

Ottův slovník naučný: Gotha

Gotha, hlavní město vévodství Sasko-Gothajského, zimní residence vévody, na 50° 56' s. š. a 10° 43' v. d., ve výši 308 m n. m., na průplavu Leiny a Apfelstedty, tvořícím umělou bifurkaci úvodí Vesery a Labe, při žel. tratích Halle-Erfurt-Bebra, Gotha-Leinefelde a Gotha-Ohrdruf pruských státních drah. Gotha má ulice po většině široké, pravidelné a obklopeno jest přívětivými předměstími s krásnými sady, zahradami a villami (na sev. záp. předměstí Brühlské, sev. vých. Erfurtské, jihových. Sieblebenské, jihozáp. Sundhäuserské). Střed města tvoří mohutný zámek Friedenstein na uměle upraveném Schlossbergu, 332 m vys. Zámek skládá se ze tří mohutných křídel se širokými arkádami v přízemí, a ze 2 rohových věží o průměru 45 m. Friedenstein byl až do vymření starší vevodské linie r. 1825 residencí, nyní umístěny jsou v něm nejvyšší zemské úřady, dále knihovna z r. 1640, čítající přes 200.000 sv. a 6000 rukopisů (i vzácné rukopisy arabské), kabinet mincí (asi 75.000 kusů), zámecký kostel, divadélko a j. Na západě, jihu a vých. obklopen jest zámek krásným sadem. Pod jižním terassem parku zvedá se nové museum, krásná stavba renaissanční, obsahující umělecký kabinet, sbírky národopisné (hlavně z východní Asie a Polynesie), sbírky přírodní (mnoho durynského materiálu), sbírku antik a obrazárnu. Na jih od musea rozkládá se park vévodský, v němž postavena jest vévodská hrobka. Město má 6 kostelů (1 katol.); pozoruhodny jsou kostel augustiniánský s oltářním obrazem Ukřižování Krista od E. Jacobsa, kostel sv. Markéty s hrobkou Arnošta Pobožného a katol. kostel sv. Bonifáce z r. 1856. Z jiných budov vynikají starožitná radnice a budova zemské sněmovny na náměstí, dvorní divadlo v městském sadě roku 1861 skvostně restaurované, hlavní pošta, zednářské lože v maurském slohu, palác Friedrichsthal, vystavěný dle vzoru zámku versailleského, proti němuž nachází se rozsáhlá orangerie, vévodský palác v italském villovém slohu s obrazárnou, vévodské stáje a paláce několika bank. Z pomníků vynikají pomník Arnoldiho, zakladatele pojišťovních bank v Gothě, pomník malíře Jacobsa, přírodozpytce Blumenbacha, skladatele Wandersleba, spoluzakladatele něm. jednoty střelců Sterzinga a dva pomníky vojenské na paměť padlých vojínů ve válce franc.-německé. Gotha jest sídlem vév. stát. ministerstva, nejvyšších zemských úřadů vévodství, zem. soudu pro soudní okresy Gotha, Liebenstein, Ohrdruf, Tenneberg, Thal, Tonna, Wangenheim a Zella St. Blasii, vévod. úřadů lesního a berního a j. Městské zastupitelstvo skládá se ze 7 členů magistrátu a 24 členů měst. zastupitelstva. Obyvatel má Gotha 29.134 (1890). Z ústavů vzdělávacích sluší uvésti: gymnasium (Ernestinum) s odděl. reálním, reálku, ústav učitelský, soukr. seminář pro pěstounky na školách mateřských, vyšší měšťanskou a vyšší dívčí školu, obchodní a řemeslnickou školu pro odbor stavitelský a j., z ústavů dobročinných sirotčinec. Četné jsou spolky vdělávací, jako spolek umělecký, 2 hudební a řada spolků vědeckých. Město má vodovod, dobrou kanalisaci a částečně elektrické osvětlení. Průmysl jest dosti značný; jsouť zde slevárna železa, strojírna, velké železniční dílny, továrny na porculán, cihelny, parní mlékárna, plynárna, výroba obuvi, hadic, zboží pryžového, velkolepá výroba zboží masného, jmenovitě salámů (vývoz asi 6000 q ročně až do vých. Asie a Australie), cukru, obchodní a umělecké zahradnictví aj. Zvláštní zmínky zasluhuje proslulý ústav kartografický založený J. Perthesem r. 1785, jenž má veliký vědecký vliv, za který děkuje A. Petermannovi, a vede rozsáhlý obchod s mapami do celého světa. Obchod, hlavně spediční, je velmi čilý a podporován jest filiálkou říšské banky a ostatními velkými bankami města (banka pro pojišťování na život, Gothajská b. pojišťující proti ohni a j.). Hlavně pojišťovnictví zaujímá jedno z prvních míst v celém Německu. Suma pojištění na život obnášela r. 1892 632,408.700 marek, pojišt. proti škodám z ohně 4523,717.900 m. Spojení v městě prostředkuje elektrická dráha; s Erfurtem, Výmarem, Halle a Lipskem jest spojení telefonické. Znamenitostí jest též prvá německá pec na spalování mrtvol, zařízená dle soustavy Siemensovy na gothajském hřbitově, s kolumbariem v řeckém slohu a se sálem pohřebním. V blízkém okolí města na jihu Malý Seeberg s bývalou hvězdárnou, nyní v hostinec letní přeměněnou (zanikla r. 1857), načež zřízena byla nová hvězdárna ve městě. Sev.-vých od města je na Krahnbergu věž Arnoldiho (439 m), s níž jest vyhlídka na Durynský les. V nedaleké vsi Sieblebenu jest vévod. zámek Mönchshof s parkem a bažantnicí a letohrádek básníka Gust. Freytaga. V dalším okolí Gothy jest 407 m vysoký Velký Seeberg s pískovcovými lomy a Boxberg, kdež ročně konají se koňské dostihy Středoněmeckého spolku dostihového. Gotha jest rodištěm nebo pohřebištěm mnoha znamenitých mužů: theologů H. Friemara, F Mykoniusa, A.H.Frankeho, J F.Löfflera, K. G. Bretschneidera, A.Petersena, K. Schwarze, filologů Fr. Jacobsa, V. Rosta, K. J. Marquardta, historiků G. A. Galettiho, K. E. von Hoff, F. A. Ukerta, A Becka, astronomů B. von Lindenau, Fr. von Zach, W. Enckeho, P. A. Hansena, mathematiků a přírodozpytců J. Blumenbacha, E. F. Schlotheima, F. Chr. Kriese, básníků a spisovatelů R. Z. Beckera, Ad. Bubeho, Fr. M. v. Grimma, F. W. Gottera, M. A. Thümmela, malířů Lukáše Cranacha, E. Jacobsa, sochaře Fr. W. Dölla, architekta L. Bohnstedta, skladatelů Jiř. Bendy, L. Böhnera, A. Romberga, L. Spohra, herců K. Eckhoffa, A. W. Ifflanda, zeměpisců E. v. Sydowa, Aug. Petermanna, Berghausů, E. Behma a j. Nejstarší zprávy o Gothě jdou do doby Karla Vel. (tehdy psala se Gothaha, Gothawe, Gotau); připomíná se jako ves patřící hersfeldskému klášteru, jehož opat Meingoth prý ji obehnal zdmi. Městem jmenuje se poprvé r. 1109. Připadla později lantkrabím durynským, kteří tam vystavěli pevný hrad Grimmenstein, po jich vymření r. 1247 markrabím míšenským z rodu vettinského a r. 1440 ke kurfirštství saskému. Reformace ujala se zde r. 1524. Ve válce šmalkaldské byl Grimmenstein r. 1546 částečně rozbořen a docela pak rozkotán po opravě v t. zv. nepokojích grumbašských při obležení Gothy od kurfiršta saského Augusta. Při rozdělení zemí výmarských r. 1640 dostal Gothu vévoda Arnošt Pobožný, jenž ji učinil svým sídelním městem a vystavěl zámek Friedenstein. Po vymření linie gothajské připadla Gotha r. 1825 linii koburské arnoštsko-vettinského domu. V XVIII. stol., když byl Ekhof spoluředitelem dvorního divadla, kvetlo zde až do r. 1779 umění herecké (Beck, Iffland aj.). Srvn. Beck, Geschichte der Stadt Gotha (Gotha, 1870). Dodatky Má 36 947 obyv. (1905).

Související hesla