Gran Chaco

, nížinné území mezi Andami na západě a Brazilskou vysočinou na východě, převážně v pravostranné části povodí řeky Paraná; rozloha přes 800 000 km2, z toho přes 400 000 km2 v Argentině, 250 000 km2 v Paraguayi, na severu zasahuje do Bolívie a Brazílie. Geologicky stará pánev; mocné vrstvy spraší, překryté nánosy řek. Gran Chacem protékají řeky Paraná, Paraguay, Pilcomayo, Bermejo, Salado a Dulce; letní povodně, v zimě některé téměř vysychají. Tropické až subtropické klima s horkým a vlhkým létem (průměrná teplota 26 °C, max. 35 – 40 °C) a mírnou zimou (jen občasné mrazy na jihu), srážky 300 – 1 000 mm ročně. Subtropické lesy, křovinné savany s četnými kaktusy, podél řek zaplavované savany a bažiny (Pantanal). V jihozápadní části Gran Chaco na zavlažovaných půdách pěstování pšenice, kukuřice, slunečnice, cukrové třtiny, bavlníku, ovoce a zeleniny. Chov skotu, na západě chov ovcí a koz. Původní indiánské obyvatelstvo (asi 60 000 obyvatel, skupina Guaraní).

Ottův slovník naučný: Gran Chaco

Chaco: správněji Chacu, též Gran Chaco, povšechný název pro čásť jihoam. pamp mezi 19° a 30° j. š. a 58° a 64° z. d., kterou ohraničují na vých. Rio Paraguay, na j. a jz. Rio Salado, na záp. Sierra de Salta a Sierra de Jujuy; na sev. přechází Chaco znenáhla v Llanos de Chiquitos, kdežto na jihu odděluje je Rio Salado od pamp v užším smyslu. Chaco jest rovina, asi 300 m n. m. vys., od sev.-záp. k jihových. ponenáhlu s nížící. V sev. části jsou četné, rozsáhlé bažiny a mělká jezera, která v době deštivé rovinu daleko široko zaplavují, naproti tomu však na sklonku suchého období namnoze úplně vysychají; jižní čásť území jest chudší na vodu, dílem úplně bezvodá poušť, ale podél řek Vermejo a Pilcomayo značným zátopám vysazena, které působí, že zde jsou nejbujnější lesy a velmi úrodná půda. Mezi řekami Vermejo a Pilcomayo jsou travnaté stepi zv. Llanos de Manzo. Celé toto ohromné prostranství jest skorem úplně ještě nekultivováno, pouze na jihu a záp. jsou četnější kolonie a vzdělaná půda. Území méně hodí se k rolnickému vzdělání, výtečně však pro chov dobytka. Čásť položená záp. a již. od Rio Vermejo nazývá se Chaco austral, čásť mezi řekou jmenovanou a Rio Pilcomayo Chaco central a zbytek na sev. a vých. Chaco boreal. Podnebí vyznačuj se značnými protivami v teplotě a bývá v létě největší teplota 45 °C, v zimě nejmenší 9 °C. Až do nedávna bylo toto prostranství výhradně rejdištěm četných neodvislých kmenů indiánských, mezi nimiž pouze jesuité ojedinělé missijní stanice založili. Když však evropští kolonisté počali sem vnikati, bylo nutno kmeny tyto, kteří k nim chovali se značně nepřátelsky, zkrotiti. Za tím účelem podniknuty r. 1882 – 85 velké výpravy a jmenovitě argentinský generál Victorica se značným úspěchem proti Indiánům vystoupil a založil řadu tvrzí na obranu kolonistů. Následkem toho jest nyní Chaco obydleno velmi řídce. Obyv. tvoří hl. kočovné a bojovné kmeny Tobů, na sev. pak od ř. Rio Pilcomayo kmeny Languů, úhrnem asi v počtu 30 – 40.000. Politicky patří z celé rozlohy Chaca, páčené asi na 540.000 km2, čásť v výměře 325.000 km2 k Argentině, asi 120.000 km2 k Bolivii a 90. 000 km2 k Paraguayi. Čásť náležející k Argentině patří dílem k provinciím Santa Fé (18.000 km2) a Santiago del Estero (16.250 km2), dílem tvoří spolkové territorium a od r. 1884 gouvernement Chaco

Související hesla