Granit

, žula – hlubinná vyvřelá hornina tvořená křemenem, draselným a sodnovápenatým živcem, biotitem, muskovitem nebo amfibolem. Granity s pyroxenem (charnockity) jsou vzácné. V chemickém složení dominuje oxid křemičitý (kolem 70 %). Výlevným ekvivalentem granitu je dacit a ryolit. Granit vzniká v důsledku parciálního tavení hornin zemské kůry. Granitové složení je „eutektickým složením“ (tavenina vznikající v mnohafázovém systému za nejnižší teploty) v podmínkách zemské kůry, tj. v hloubkách 4 – 35 km a při teplotách 650 – 1 000 °C. Na vzniku granitu se podílí i voda (mokré parciální tavení), která je za vysokých tlaků rozpustná v křemičitanové tavenině a tudíž i v granitu. V ČR se granity vyskytují zejm. v Českém masívu, kde vytvářejí např. středočeský, krušnohorský a krkonošsko-jizerský pluton.

Ottův slovník naučný: Granit

Granit viz Žula.

Související hesla