Griespek z Griesbachu Florián

, český politik. V roce 1538 královský a komorní rada, 1542 vojenský rada. Při povstání 1547 zajat stavy a uvězněn, po propuštění jej Ferdinand I. bohatě odměnil (Nelahozeves, Kaceřov). V roce 1575 člen zvláštní komise ustavené k projednání podmínek plavby po Labi k Severnímu moři, 1586 člen výboru pro úpravu Labe v Čechách. Katolík, ale ve vážnosti i u utrakvistů.

Ottův slovník naučný: Griespek z Griesbachu Florián

Gryspek z Gryspachu (Griespek z Griespachu), jméno rytířské rodiny původu bavorského, která též do Tyrolska a odtud do Čech se dostala. Jiří G. z G., rada císaře Maximiliána I., měl s manželkou Kateřinou Grünhoferovou z Grünhofenu šest synů, ze kterých druhorozenec Florián, zakladatel české větve Gryspek z gryspachuů, narodil se v Inšpruku dne 18. pros 1504. Dokončiv studia na universitě pařížské, vstoupil do služeb krále českého Ferdinanda I., který ho jmenoval svým sekretářem r. 1532 a zároveň sekretářem král. české komory. R. 1538 stal se Gryspek z gryspachu král. a komorním radou a r. 1542 postoupil za vojenského radu. Dačický z Heslova o Floriánu Gryspek z gryspachuovi píše, že r. 1589 v outerý po družebné neděli na Nelahozevsi v sídle svém umřel p. F. Gryspek z gryspachu, jsa v hojných létech, Germanus rozený, který jsa chud a nízkého urození, však v literním učení vycvičený a dostav se do Čech tak při kanceláři pražské na hradě pražském vzešel, že radou královskou a vzácným učiněn jest a mnoho potřebován byl; nebo král Ferdinand k učeným lidem lásku a náchylnost měl. A tak týž p. Gryspek z gryspachu, zbohatše v Čechách ouřady a dary královskými a jsa zvýšen, život svůj v Čechách dokonal. Opposice u některých stavů záhy proti Gryspek z gryspachuovi se zdvihla a na sněmu roku 1547 ze zrádných skutků proti zemi obžalován byv, vsazen jest do Bílé věže, odkud po třech dnech na těžký revers opět propuštěn byl. Vítězstvím císaře a krále Ferdinanda I. nad saským volencem proti Gryspek z gryspachuovi soud zastaven jest a sám Ferdinand I. zvláštním listem na poctivosti ho opatřil. Původní erb Gryspek z gryspachuů, štít na zdél rozdělený, na němž 5 štrychů zlaté a modré barvy bylo proti sobě pošikem se potýkajících, již r. 1542 na 4 pole rozdělen byl; v 1. a 4. poli spatřoval se původní štít, v 2. a 3. poli byl štít na zdél rozdělený, v pravo v bílém poli červený orel a v levém polovičném štítě přední polovice červená, zadní bílá. Na památku svého vězení dostal Florián Gryspek z gryspachu r. 1547 štítek modrý s bílou věží do svého štítu, kterážto věž také na helmě mezi dvěma křídly umístěna byla. Také jmění pěkného F. Gryspek z gryspachu nabyl a mnoho statků si koupil: Kaceřov s Kralovicemi, Sechotice a Lomany, Rožmitál, Nečtiny, Nelahozeves, Liebštein se Zíkovem a Kocov. Král. komoře nejeden statek, jenž zástavou dostal se do rukou soukromých, opět získal a v hornictví pro své vzácné vědomosti velmi často byl potřebován do kommissí do Kutné Hory a do Jáchymova. Aby plavba po Labi z Čech až k Severnímu moři se upravila, byl Gryspek z gryspachu do kommisse zvláštní r. 1575 od sněmu zvolen, kteráž s kurfiršty a ostatními knížaty říšskými všechny podrobnosti projednati měla, a r. 1586 opět byl od sněmu do výboru pro upravení Labe v Čechách zvolen. V jaké lásce umění a vědy u Gryspek z gryspachua byly, o tom svědčí nejen krásné renaissanční stavby jeho zámku Kaceřova a Nelahozevsi, nýbrž i drahocenné sbírky umělecké obrazů a klenotů rodinných, jakož i vzácná knihovna v Nelahozevsi od něho založená. Sám jsa muž vzdělání a umění milovný, Gryspek z gryspachu pečoval i o vzdělání synů svých. O Vratislavovi a Ferdinandovi víme, že v Paříži roku 1572 za příčinou umění literního se zdržujíce, jenom výstrahou královny Alžběty. cís. Maximiliána dcery, smrti ušli v noci bartolomějské, a r. 1573 Gryspek z gryspachu vyslal tři syny na akademii padovanskou. Že jméno Floriána Gryspek z gryspachua v literárních kruzích českých dobře známo bylo, dokazují básně Lupáče a Kuthena, na předčasnou smrt jeho dvou synů složené, a jména těchto dvou mužů zároveň svědčí o vážnosti a úctě, které Gryspek z gryspachu, jakkoliv katolíkem byl u podobojích požíval. Gryspek z gryspachu zemřel dne 29. bř. 1588 (dle Dačického a Dan. z Veleslavína 1589) a byl v Kralovicích dne 12. dubna v kostele v rodinném sklípku, který sám si vystavěl, pochován. Zvláštní památník, posud zachovaný, byl mu v kostele tom postaven dne 28. bř. 1593 a 14 jettonů a medaillí s jeho poprsím a erbem jak jeho, tak manželky raženo bylo již za živobytí jeho. Rodina jeho, kterou měl s manželkou svou Rosinou Holzovou ze Silianu, byla velmi četná; ze 24 dítek zůstalo po něm 7 synů a 4 dcery. Panství a statky po otci zděděné jakož i veškeré svršky měly všem bratřím do spolku zůstati a jen o užívání jejich rozdělili se tak, že Václav na svůj díl přijal Nečtiny a Kocov, Ferdinand Mirešovy a Strejčkov od Rožmitála oddělený, Karel Sechotice a Lomany (díl Kaceřova), Jan Jiří Rožmitál, Jaroslav Bedřich Kaceřov a Liebštein a Blažej Nelahozeves. Statky tyto měly zůstati rodině Gryspek z gryspachuů a z nich nikdo neměl jich beze svolení všech ani mezi Gryspek z gryspachuy ani do jiných rodin prodati. Ze 7 synů Floriánových nejdříve umřel svobodný Vratislav r. 1589. Václav pojal za manželku Maruši Boryňovou ze Lhoty r. 1571, která mu statku svého Nového Šumburka postoupila, býval často na sněmu v Praze a zvolen byl r. 1583 a 1585 do stavovského výboru pro zkoušku starých berních účtů. Když r. 1599 zemřel, zůstaly po něm dcery Rosina a Alžběta, provdaná za Viléma Zádubského z Krásného Dolu a r. 1618 ovdovělá. dvě svobodné sestry, Kateřina a Marie, a jediný syn Bohuslav; Václavova vdova provdala se za Viléma Hofera z Lobenšteinu. Bohuslav byl do r. 1601 v poručnictví svých strýců Ferdinanda a Blažeje, načež r. 1602 pojal za manželku Zuzanu Krakovskou z Kolovrat. R. 1614 oddělil se Bohuslav statky svými úplně od strýce Blažeje, který mu s bratrem svým Ferdinandem panství Kocovské hotovými penězi splatil. Pro účastenství v rozbrojích stavovských Bohuslav propadl polovici svého jmění, statky jeho byly prodány a dne 29. srp. 1623 dáno mu císařské pojištění na 9000 kop. míš. Více o jeho osudech známo není. Dcera jeho Alžběta provdána byla za Alše Sezimu Tluksu Vrábského z Vrábí na Tisově a ještě roku 1674 na živu byla; syn Bohuslavův Albín zemřel již roku 1603 a druhý syn Jáchym pojal za manželku Kateřinu Sommerovnu z Heršetic roku 1635, s nížto žil až do své smrti na dvoře ve Střezmíři na Klatovsku, kde zemřel 27. prosince 1678, jsa posledním mužským potomkem Gryspek z gryspachuů v Čechách. Dcera Jáchymova Anna Zuzana, provdaná r. 1659 za Adama Hrušku z Března, připomíná se naposledy jako vdova r. 1694 v Chlístově, také na Klatovsku. Potomci ostatních bratří Gryspek z gryspachuů všichni buď dříve pomřeli neb z Čech se vystěhovali. Jaroslav Bedřich Gryspek z gryspachu na Kaceřově, Kralovicích a Liebšteině měl dceru Jeronyma Hrobčického z Hrobčic na Hartenšteině, Březině a Buchově za manželku, s nížto neměl žádných dětí a někdy r. 1594 zemřel; smlouvou mezi bratry Gryspek z gryspachuy učiněnou připadl Kaceřov bratru Karlovi a Kralovice s Liebšteinem Ferdinandovi. Jan Jiří Gryspek z gryspachu na Rožmitále měl za manželku Alžbětu Bechyňovou z Lažan, kteráž mu porodila syny Floriána a Jana Jaroslava. Když otec jejich r. 1599 zemřel, ustanoveni byli strýcové Ferdinand Karel a Blažej za poručníky. R. 1612 Florián, došed svých dospělých let, uvázal se v Rožmitál a stal se se strýcem svým Blažejem poručníkem bratra svého. Když pak vypukly stavovské bouře, odňat jest Rožmitál oběma bratrům se statkem Strýčkovem a též Kaceřov i Liebštein se Zíkovem, které po vymření kaceřovské haluze Gryspek z gryspachuů jim připadly. Jan Jaroslav bydlel potom v Draheničkách a byl od Jana Karla Příchovského z Příchovic – nevíme z jaké příčiny – zastřelen r. 1623. Florián stal se katolíkem a žil ještě r. 1638 v Praze, zdali ženat byl a potomky nějaké zůstavil, známo není. O Ferdinandovi a jeho pobytu v Paříži svrchu již jsme mluvili; když se navrátil, složil lenní přísahu strany léna Hrádkova za sebe i za bratry své r. 1590 a zemřel již roku 1606 bez potomků, poněvadž panství jeho Mirešovské připadlo bratru Blažejovi a Kralovice s Liebšteinem i statek Strejčkov bratru Karlovi, kteří oba bratří synovce svého Bohuslava penězi odbyli. Karel dostal při rozdělení otcovského jmění Sechotice a Lomany a oženil se s Annou Šicovnou z Drahenic, která r. 1599 statek Liblín s částkou Liebšteina koupila. Již r. 1610 ovdověla jeho manželka, která s ním měla 4 syny, Václava, Floriána Jiřího, Mikuláše a Albrechta Ferdinanda, a dceru Annu Alžbětu, provdanou za Jiřího Chotka z Chockova na Žihli. Florián Jiří záhy zemřel a ostatní tři bratři i strýc jejich Bohuslav na Nečtinách roztrhli svůj spolek rodinný a od sebe statky svými se oddělili r. 1615. Václav pojal za manželku Judytu Chotkovnu z Chockova, ale zemřel někdy r. 1620, bezdětek; Mikuláš a Albrecht Ferdinand již umřeli před ním a tak kaceřovští Gryspek z gryspachuové sešli úplně. Ježto Václav a Albrecht Ferdinand do bouří stavovských strhnouti se dali, odňaty byly jejich statky Kaceřov a Kralovice rodině Gryspek z gryspachuů r. 1622. Blažejovi, poslednímu synu Floriánovu, dostala se z otcovské pozůstalosti Nelahozeves, k nížto zdědil Mirešov a přikoupil Kamenici u Velvar. Za manželku měl Ofku z Bubna a jejich obou erby dvakráte na zámku nelahozeveském se spatřují, asi na památku stavby, kterou Blažej podnikl. Blažej zemřel již v pros. 1620 a pro svou účast v bouřích stavovských odsouzen jest po smrti r. 1622 všeho jmění. Z císařské milosti vdově jeho Nelahozeves ponechána, avšak pro velikost dluhů prodána od Blažejovy dcery Veroniky kněžně Polyxeně z Lobkovic r. 1623. Veronika provdala se poprvé za Boryni ze Lhoty a od r. 1629 byla manželkou Jetřicha Malovce z Malovic. Nejlépe pojednáno o Gryspek z gryecích zryspek z gryspachu Gryspek z gryspachu ve spise »Böhm. Privatmünze◁ při článku Flor. Griespeck v. Griespach, kterážto práce byla nám také hlavním pramenem. Klř.