Halič

, historické území v severním předhůří Karpat mezi horní Vislou na západě a Prutem na jihovýchodě (středisko Ľviv); dnes na území Polska a Ukrajiny. Od 6. stol. území osídleno Slovany, v 10. stol. západní Halič polská, východní Halič součástí Kyjevské Rusi. Od roku 1199 součást Haličsko-volyňského knížectví, 1387 – 1772 pod správou Polska. Od 1772 připadla Halič postupně k Rakousku jako jeho korunní země, od 1867 součást Předlitavska. Významné bojiště 1. světové války (pevnostní město Przemyśl). Od roku 1918 – 19 součást Polska, 1939 východní část Haliče zabrána SSSR a včleněna do Ukrajiny. 1941 – 45 celá Halič v Generálním gouvernementu. V roce 1945 obnoven až na malé změny stav z roku 1939. Od 1991 je východní Halič součástí samostatné Ukrajiny.

Ottův slovník naučný: Halič

Halič (polsky Galicya, něm. Galizien), království a korunní země zaujímající sev.-vých. čásť předlit. polovice říše Rakousko-Uherské. Nejzazší body země, jež se téměř pravidelně šíří na sev. svahu Karpat od záp. k východu, jsou na záp. 19° v. d. (vrch Paramo na hranici slezsko-haličské), na vých. 26° 30' v. d. (Okopy při stoku Zbruče s Dněstrem), na sev. 50° 48' s. š. (Zawichost na výtoku Visly z Haliče), na jihu 47° 44' (hora Pětros) na styku hranic Haliče, Bukoviny a Uher. Největší délka země obnáší 531, nejv. šířka 341 km. Na záp. hraničí Halič s Rakouským a Pruským Slezskem, na sev. a sev-vých. s Ruskem (Polskem, Volyní a Podolím), na jihových. s Bukovinou, na jihu s Uhry. Čásť přirozených hranic tvoří na jihu Karpaty, na záp. řeky Biała a Przemsza, na sev.-záp. Visla, na sev. Sán a Bug a jejich přítoky, na vých. především Zbruč, dále Dněstr a Prut s Rokitnou. Délka vodní hranice obnáší 886 km. Nejotevřenější hranici bez nejmenší zvýšeniny nebo řeky má Halič na severu mezi Sánem a prameny Zbruče v délce 303 km. Plošné rozměry země: dle rak. úř. statistiky 78.501.73, dle planimetr. měření gen. Střelbického 78.482.2, dle měření profes. Pencka 78.352.28 km2, tudíž 1/8 celé říše RakouskoUherské.

Související hesla