Hamaliar Martin

, slovenský jazykovědec; evangelický kněz. Představitel národního obrození; s B. Tablicem a J. Palkovičem založil katedru slovenské řeči a literatury na bratislavském lyceu, které se stalo kulturním centrem první generace slovenských obrozenců.

Ottův slovník naučný: Hamaliar Martin

Hamaljar Martin, slovenský spisovatel theolog. (*1750 v Bátovcích na Slovensku – †1812 v Sarvaši). Studoval ve Šťávnici, Levoči a v Prešpurku, od r. 1774 na universitě jenské. Vrátiv se do vlasti, byl nějaký čas vychovatelem u Jiřího Hellenbacha z Absolovec, potom (od r. 1778) spolurektorem gymnasia a kazatelem evang. církve ve Šťávnici a od r. 1803 farářem v Sarvaši. Vedle toho zastával různé duch. hodnosti, jmenovitě superintendenta okršku horského (od r. 1797 až 1807). Hamaljar proslul stejně svou učeností jako horlivostí pastýřskou a láskou k národu i jazyku svému, jak nad jiné svědčí jeho vřelá účast při založéní »Institutu řeči a literatury slovenské« a »Stolice jazyka čes. na lyceu prešpurském«. Ze spisů jeho připomínají se: Materialien zum öffentl. Unterricht in Kirchen und Schulen (Kamenice, 1790); De gradibus consanguineitatis et affinitatis; Pašijové veršíky (Prešp., 1805); Dvě nábožné písně (t., 1806); Dra M. Lutera menší katechismus s historií náboženství (1814); Agenda (B. Šťávnice, 1798).