Handžár

, historická sečná i bodná zbraň s jílcem bez ochrany ruky, s mírně zahnutou čepelí, dlouhá asi 60 cm. Používala se především na Balkáně a v Turecku.

Ottův slovník naučný: Handžár

Handžar (tur.), dlouhá, jednou lehce vlnitě křivená, ale celkem rovná zbraň sečná a bodná, široká totiž čepel v silnem jilci na hořejším konci rázovitě rozeklaném a bez ochrany pro ruku. U vysokých hodnostářů bývá drahocenná čepel jemně leptána a rukojeť ze slonoviny neb ebenového dřeva bohatě okována, postříbřena, pozlacena, ano i drahokamy vyzdobena. Handžarů užíváno hlavně u Jihoslovanů, pak u národů muhammedánských na Balkáně a v Asii, nosí je v pochvě zastrčeny téměř vodorovně do pasu. Handžar podobá se příbuznému jataganu, jejž nosí více muhammedáni afričtí. FM.