Hannover

, město v severním Německu na Středoněmeckém průplavu, hlavní město spolkové země Dolní Sasko; 521 000 obyvatel (1998). Průmysl hutnický, strojírenský, elektrotechnický aj. Dopravní křižovatka, mezinárodní letiště, říční přístav. Veletrhy. Historické památky, muzea, univerzity, vědecké ústavy. – Ve středověku člen hanzy, v 17. – 19. stol. hlavní město Hannoverska.

Ottův slovník naučný: Hannover

Hannover: Hannover, král. pruské hlav. a sídelní město, hlav. město prov. a vlád. obvodu Hannoveru, do r. 1866 sídlo královské, tvořící městský okres, na 52° 22' s. š. a 9° 45' v. d., u vtoku ř. Ihme do Leiny odsud splavné, 57 m n. m., v krajině písčité, ploché, ale dobře vzdělané. Má 42 km v obvodu a zaujímá 3955 ha plochy, z níž 599 ha zastaveno jest 8863 domy, 407 ha zaujato cestami a 54 ha vodní plochou. Stř. tlak vzduchu jest 756 mm, průměrná roč. teplota 8.5 – 9° kolísá mezi +28.2° a – 16°, množství roč. srážek obnáší 57 cm. Obyv. má (1895) 209.116 (průměr roč. přírůstek 4.5%), 34.622 domácností a 164 ústavy. Dle nábož. jest 88.34% evang., 8.57% katol., 2.4% židů a 0.69% jinověrců. Posádka 6291 m. Jádrem města jest Staré město na pr. bř. Leiny, proti němu na l. bř. ze XIII. stol. Nové město, dále na pr. břehu Jilské Nové město (Ägidien-Neustadt) z r. 1747, konečně v našem stol. připojeno: Město Arnošta Augusta, Město Jiřího, Město Mariino, pak býv. předměstí Glocksee, List, Vahrenwald, Hainholz a Herrenhausen. Za Ihmou na záp. leží dosud samost. město Linden, kdežto na vých. objímá město po celé délce les Eilenriede výměry 662 ha. Uvnitř města v Markt-, Knochenhauer-, Schmiede- a Burgstrasse nalézáme budovy středověké s vikýři a vysokými štíty (dům »Isern Pforte«, »Alte Kanzleį, Leibnizův a j.), kdežto moderní ulice, zvláště Georg- a Friedrichstrasse, jsou široké s domy palácovými, sady a stromořadími. Z pomníků uvádíme: sochu Arnošta Augusta na stejnojmenném náměstí, sloup Waterlooský, chrámek s poprsím Leibnize, bronz. sochu Schillera na nám. Jiřího, pomník Marschnerův, technol. Karmarsche a chirurga Stromayera na nám. Divadelním a pomník bojovníků v Eilenriede, zajímavy jsou bronzová kašna a Ebhardtova, pak 10 mostů. Ze 16 kostelů jest Marktkirche ze XIV. stol. s četnými náhrobky a věží 90 m vys., chrám Novoměstský chová hrob Leibnizův, katol. chrám P. Marie hrob státníka Windthorsta, kostel sv. Kříže, chrám Kristův, sv. Trojice a sv. Pavla, zvláště pak zámecká kaple se značným pokladem starožitností a ostatků; židov. synagoga jest slohu přechodního. Mezi stavbami světskými v čele stojí býv. králov. zámek s velkolepým sloupovým portálem, zámek krále Arnošta Augusta s jeho soukromými sbírkami, stará gotická radnice s nádherným sálem, král. divadlo, král. knihovna a archiv, ústav jízdní, provinc. museum slohu rom., budova soudní, pošt. a telegrafní ředitelství, tržnice a j. Zvláště vyniká ústřední nádraží z l. 1876 – 80 (náklad 22.500.000 m.), pak palác Welfský ve čtvrti Herrenhausen, v němž od r. 1879 jest vys. škola tech. V téže čtvrti, k níž vede nádherné lipové stromořadí, jest král. letohrad se zahradou, Welfským museem, botan. zahradou a mausoleem. na blízku pak v Georgsparku villa Solms a Jägerhof. Na vých. od města jest koncertní zahrada Tivoli a zahrada zool. Z ústavů vzdělavacích přední jest vys. škola technická s 52 doc. a 964 posl. a knihovnou o 145.000 sv., pak zvěrol. vys. škola s 15 doc. a 200 posl. Z vyšších ústavů jsou zde: 3 gymn., 2 reál. gymn., 3 reálky, vyšší škola obchod., 2 semináře učitelů a 1 učitelek, 11 škol dívčích, vojenská škola, jízdárna, škola porodnická a j. Ze sbírek vyniká: král. knihovna se 190.000 sv. a 4000 rukop., knihovna města a společ., museum Welfské, provinciální (se sbírkou starožitnickou, přírodov., histor., umělec. a galerií Cumberlandskou), museum živnost a Kestnerovo (se starožitnostmi řeckými, římskými, egyptskými a etrurskými) a j. Divadla jsou 3: královské s dotací 400.000 m., residenční a městské; časopisů je 55, z nich 10 polit.; hojné jsou spolky: histor., přírodověd., zeměvědný, architektů a inženýrů, lékařů, umělců a j., pak 50 nemoc. pokladen s 19.570 členy. Mezi ústavy dobročinnými jest 8 nemocnic civ., vojenská, sirotčinec, ústav slepců atd. Hannover jest sídlem nejvyš. prov. úřadů: vrch. praesidia, generáł. kommisse, gener. superintendenta, zem. konsistoře, ředitelstev berního, poštovního a železničního, provinc. direktoria, pak gener. ředitelství 9. arm. sboru, zem. soudu, jemuž podřízeno 16 okres. soudů, mimo to správy obvodní atd. Správa městská spočívá v rukou městského ředitele, syndika, 17 čl. magistrátu a 24 zástupců. Sbor hasičský čítá 163 mužů. Hannover má 2 plynárny (z r. 1826), vodárnu, elektrárnu, ústřední jatky a tržnici. Dluhy města činí 28,280.843 m. a jmění 3,342.892 m. Obchod, vzkvetlý stavbou železnic, zabývá se plodinami a výrobky domácími, mimo to jsou jeho předmětem: zboží železné, gummové a cukrové, čokoláda, víno (zvláště červená franc.), káva, rýže, obchod. knihy, kože, uhlí, koně atd. Podporován jest obch. komorou, amer. konsulátem, hlav. závodem říš. banky (obrat r. 1893: 1744 mill. m.), bankou hannov. s akc. kap. 12 mill. m., ústavy úvěrními a peněžními, pojišťovnou, bursou a j. Dopravnictví vykazuje: 38.07 km koňské dráhy, omnibusy, rozsáhlou dopravu pošt. a telegrafní (r. 1892: 48.12 mill. zásilek a 1.65 mill. telegr.), pak 1306 stanic telefonních. Nejdůležitější pro Hannover jsou železnice; ústí zde násl. trati: Hannover-Stendal-Berlín, Hannover-Brunšvik-Magdeburg, Hannover-Lehrte-Hildesheim, Hannover-Altenbeken, Hannover-Osnabrück-Rheine, Hannover-Kolín, Hannover-Geestemünde, Hannover-Hamburk-Kassel a Hannover-Visselhövede. Velkolepá jsou nádraží: ústřední, pro zboží (Weiden damm), plodiny (Möhringsberg), dobytek (Hain holz) a jihohannoverské. Rovněž průmysl zdvihl se velice železničním spojením i zaujímá Hannover jedno z předních míst v Německu; z větších závodů jest zde: přádelna, tkalcovna a mechan. tkalcovna bavlny, stroj. přádelna, továrna na voskované plátno, 10 strojíren, 6 železolijen, továrny na střelivo, zápalky, zboží zlaté, stříbrné, bronzové a tepané, klavíry (9), chemikalie a barvy (13), tapety (3), zboží natěračské a lampy (7), tabák a doutníky (40), 2 peci vápenné, 19 cihelen, 11 pivovarů, 26 lihovarů, 31 tiskáren atd. Hannover jest sídlem 25 odbor. spol. živnostenských. Znakem města jest trojlist a lev. – Hannover byl osadou snad již za Karla Vel., jméno Hannover čteme ve XII. stol. (vicus Honovere), kdy patřil Jindřichu Lvu. Po něm zdědil ho jeho syn, falckrabi Jindřich, po tomto synovec téhož, Otto Dítě. R. 1241 Hannover povýšen na město, r. 1267 připadl vév. Janovi a po něm synu jeho Ottu Přísnému, který jej r. 1309 obehnal zdí. Na čas stál pod lenní mocí biskupa hildesheimského, až r. 1369 přešel na vév. Magna brunšvického. R. 1371 domohlo se město sbořením hradu Lauenrode úplné samosprávy, a jsouc od r. 1386 členem Hansy zkvétalo obchodem a průmyslem. R. 1495 připadl Hannover vév. Erichu kalenberskému, r. 1533 násilím zavedena reformace, čímž město valně pokleslo. Nový rozkvět počal r. 1636, kdy stal se Hannover sídelním městem, kterýmž zůstal až do r. 1866, vyjmouc l. 1714 – 1837, kdy byla v Hannoveru jen čásť dvořanstva a dvůr sídlil v Anglii. R. 1810 – 13 patřil ku král. Vestfálskému, dne 17. čna 1866 obsazen Prusy a připojen i s královstvím k Prusku. – Srv. Hannover und Umgegend (Hannover 1874); Hirschfeld, Hannovers Grossindustrie u. Grosshandel (Lips., 1891); Die kön. Residenzstadt Hannover (Hannover, 1892); Hartmann, Gesch. der k. Residenzstadt Hannover (Hannover, 1886). – Hannoverský vládní obvod v pruské prov. Hannoveru na území býv. knížectví Kalenberského a hrab. Hoya a Diepholz s plochou 5716 km2 rozpadá se orograficky na jihovýchod hornatý (Süntel s horou Hohe Egge 441 m, Deister s Höfelerem 403 m a j.), porostlý lesy a úrodný, kdežto severovýchod jest plochý s rozsáhlými vřesovišti a bažinami, protéká jím Vesera s přítoky Leine a Aue. Ob. má 526 212 (1890) a to 489.573 ev., 29.175 katol, 6050 Židů a 169 jinověrců. Vojska jest 7304 m. Obyv. provozuje především orbu a chov dobytka, ve městech také průmysl; z výrobků hornických důležity jsou uhlí a sůl kamenná, pak láme se kámen stavební i sochařský. Obvod rozdělen ve 13 krajů, Venkovský kraj hannoverský s plochou 287 km2, mimo několik skal růz. útvaru v okolí Lindenu plochý a nízký, na ř. Leine a Ihme má 35.401 ob. (1890). Tšr.

Související hesla