Hausové

, etnikum žijící v severní Nigérii a v přilehlé části Nigeru, menšiny žijí v Ghaně, Kamerunu, Čadu a ve městech jižního okraje Sahary (asi 17 mil. osob). Jazyk patří do čadské větve afroasijské rodiny (užíván k mezietnické komunikaci asi 30 mil. osob); muslimové. Od středověku zakládali městské státy.

Ottův slovník naučný: Hausové

Hausové, též Haussové, národ negerský v Súdánu, snad Hérodotovi Ataranti, usedlý spolu s Fulby mezi Nigírem a sultánátem Bornu. Dle pleti patří ku pravým africkým negrům, tvar obličeje poukazuje však na značné přimíšení krve hámitské. Nejčištší ještě zachovali se Hausové, v Gandu. Původní vlastí Hausové,sů zdá se býti vysočina mezi říšemi Sokotó a Bornu. Postavy jsou velké a silné, jsou vytrvalí, pracovití a vyznamenávají se značnou intelligencí. Lid odívá se pouze košilí (tobe), vznešenější osoby nosí se po arabsku. Hlavním zaměstnáním jsou orba, chov dobytka obchod a malý průmysl. Jmenovitě vyrábějí zboží bavlněné, jsou zruční tkalci, barvíři látek, kováři, brašnáři a zlatníci. Obchod provozují ve velmi rozsáhlém území a tím stala se řeč jejich obcovací řečí v celém skoro nitru sev. Afriky, od jezera Čadského na východě až po Guineu na záp. od Asbenu na sev. až po Jorubu na jihu. Řeč Hausové,sů jest libozvučná, bohatá samohláskami i tvaroslovně, příbuzná s okolními řečmi negerskými, jeví však pozoruhodné shodnosti s řečmi hámitskými, jmenovitě ve tvorbě pronominálních kmenů, plurálů a j. gramat. forem. Lepsius čítá ji proto přímo k řečem libyckým a považuje Hausové,sy za kolonii Hámitů mezi negry. Hausové, mají objemnou literaturu náboženskou. Původně byli Hausové, pohany, avšak vlivem mezi nimi osedlých Fulbů stali se muslimy. Fulbové žili mezi Hausové,sy jako pastevci již od XIV. st Průběhem času domohli se značné moci a povstáním r. 1802 úplné nadvlády, podrobivše si vedením šeicha Otmána dan Fodjo veškeré území mezi Nigírem a Bornu. Dle zpráv arabských zeměpisců stával již koncem středověku veliký stát hausský, jenž však rozpadnul se ponenáhlu v menší státy, z nichž stát Katšena v XVI. stol. pokládán za středisko kultury súdánské. Nynější skupinu států hausských, založených a ovládaných Fulby, tvoří Sokotó, Gandó a Adamaua. Říše tyto skládají se opět z několika říší podřaděných, ovládaných vesměs panovníky z rodu, z něhož pochází sultán sokotský. Tento jest nejvyšší hlavou státní i náboženskou (panovník věřících Sseriki-n-musulmin). Adamaua podřízena jest sultánovi pouze v tomto náboženském směru, kdežto ve skutečnosti jest státem úplně neodvislým. Gandó, do jehož svazku náleží též říše Kebbi, Nupe, Guari, Jauri a Joruba, jest úplně odvislé. Sokoto samo ovládá Samfaru, Katšenu, Kano, Sarič, Bautši a Muri. Srv. Schön, Grammatik der Haussasprache (Londýn, 1862); Barth, Sammlung mittelafrikanischer Vokabularien (Vídeň, 1862); Flegel, Lose Blätteraus dem Tagebuch meiner Haussafreunde (Berlín, 1885); Staudinger, Im Herzen der Haussaländer (t., 1889).

Související hesla