Havana

, španělsky La Habana – hlavní město Kuby na severním pobřeží ostrova; 2,2 mil. obyvatel (1994). Politické, hospodářské a kulturní středisko státu. Průmysl petrochemický, cukrovarnický, tabákový, ocelářský, textilní, farmaceutický, strojírenský, potravinářský. Dopravní křižovatka; nejvýznamnější kubánský přístav, mezinárodní letiště. Univerzita (1728). Četné historické památky (staré město z 1671 – 1702, barokní katedrála, pevnostní stavby), centrum je od roku 1982 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Havana založena v roce 1515 na jižním pobřeží, 1519 přeložena na dnešní místo, v roce 1555 zničena piráty, 1762 – 63 obsazena Brity, 1898 – 1902 USA, od roku 1902 hlavní město Kuby.

Ottův slovník naučný: Havana

Havana, též Habana, plným jménem San Cristoval de la Havana,, hl. město špan. ostr. Kuby v Záp. Indii, na 23° 9' s. š. a 82° 22' z. d., rozkládá se na poloostrově utvořeném zálivem Havanským (Lagida), jenž rozdělen je ve tři zátoky (Ensenada de Atares na záp., Ens. de Guasabacoa na j. a Ens. de Marimelena nebo Regla na v.) a tvoří výborný přístav (23 km2), náležející k nejlepším na zeměkouli. Mohutné zděné nábřeží na 2000 m dlouhé dovoluje i největším lodím kotviti u samého břehu. Vjezd do přístavu, na nejužším místě toliko 360 m šir., ale 16 – 18 m hl., jest chráněn na záp. tvrzí San Salvador, na vých. tvrzí Morro s majákem. Od r. 1746 do 1863 byla Havana, obehnána hradbami, jež nyní jsou odstraněny a nahrazeny pasem pobřežních i pevnostních batterií a tvrzí, jejž tvoří mimo dvě uvedené citadella La Cabana, na j. Castillo de Atares, na záp. tvrze Principe a San Carlos. Havana, skládá se z vnitřního města, které do r. 1863 mělo i zvláštní správu, a z vnějšího města, obsahujícího krásná moderní předměstí, mezi nimiž zvláště vynikají Cerro, sídlo bohatého kupectva a cizích konsulů, Jesus del Monte, Casa Blanca. Staré město má přímé sice, ale těsné, bídně dlážděné a špinavé ulice s nízkými domy, mezi nimiž tu a tam monumentální budovy nebo novostavby se odrážejí, ale za to soustřeďuje v sobě veškeren ruch obchodní; vnější město (ciudad extramurale) vyniká prostrannými, širokými ulicemi (také jen částečně dlážděné) a krásnými promenádami (paseos), mezi nimiž prvé místo zaujímá »Pradœ; z náměstí nejkrásnější jest »Plaza de Armas« s mramor. sochou Ferdinanda VII. a palácem guvernéra i biskupa. Z pamětihodných staveb uvádíme kathedrálu z r. 1724 ve slohu starošpaněl. s krásnými freskami a hrobkou Krištofa Columba, jehož ostatky sem r. 1796 ze Sta Dominga byly převezeny, chrámy S. Juan de Dios (1593), S. Catalina (1658), S. Agostino (1608), S. Felipe s velkou knihovnou a malou kaplí, zbudovanou na místě, kde po objevení nové země prvá mše pod obrovským stromem byla sloužena, dále palác guvernéra a biskupa, bursu, celnici, věznici, dělostřel. arsenál, divadlo Tacon, náležející k největším a nejkrásnějším na zemi (pro 4000 diváků), a velikou arenu pro zápasy s býky na vých. straně přístavu. Zdravotní poměry, pověstné dříve žlutou zimnicí, zlepšily se v novější době značnou měrou; v zimě má Havana, krásné mírné podnebí, léto pak tráví zámožnější obyvatelstvo pravidelně v blízké Regle. Velkolepý vodovod dodává denně 1,200.000 hl vody. Jako hlavní město jest Havana, sídlem gener. kapitána a guvernéra ostrova Kuby, námořního velitele, biskupa, soudu appellačního i obchodního, četných cizích konsulátů (též rak.-uher. gener. konsul) a všech ústředních úřadů koloniálních. I s předměstími má Havana, 200.448 obyv. (1887). Z ústavů vzdělavacích a humanitních uvésti jest universitu o 5 fakultách, zal. r. 1670 od dominikánů a podnes jimi spravovanou, bohoslovecký seminář, školu technickou a zemědělskou, uměl. akademii, malířskou školu, knihovnu hospodářské společnosti, botanickou zahradu, 4 divadla, ústav »Beneficiæ, jenž obsahuje nemocnici, chudobinec, blázinec, sirotčinec, a mimo to ještě 6 jiných nemocnic; humanitní ústavy jsou skoro vesměs ve správě milosrdných sester. V průmyslu nade všecka jiná odvětví daleko vyniká příprava tabáku a výroba doutníků, která vyživuje na tisíce obyvatelstva domácího i cizích přistěhovalců. Přes 100 firem zabývá se tímto odvětvím a firmy Silva, Ugues, Upman, Cabaños, Dos Amigos, Cabargos jsou nejznámější. Mimo to pozoruhodna jest výroba čokolády, pak vinopalnictví a lodnictví. Havana, jest předním místem obchodním a hlavním přístavem nejen Kuby, nýbrž celé záp. Indie. V prvé řadě vyváží se cukr a tabák (cukru 80 – 90% kupuje Severní Amerika); r. 1888 vyvezeno 1,436.000 q cukru a 284.597 hl melasy, 182.636 balíčků tabáku (havanský tabák neprodavá se na váhu, nýbrž na balíky, jež dle jakosti obsahují nestejný počet listů, a proto váha balíků dle jakosti jich kolísá mezi 40 – 80.5 kg), 219.892.000 balíčků doutníků a 26,721.232 balíčků cigaret. Kromě toho vyváží se ještě káva, med, vosk, rum. Největší díl vývozu béře se nejprve do N. Yorku a Santanderu a odtud teprve do ostatní Evropy; jen Francie odebírá zboží přímo z Havany. Přívoz naproti tomu obsahuje nejrozmanitější výrobky průmyslové z Evropy a Spoj. Obcí severoamer., dále potraviny (sušené maso z Jižní Ameriky, ryby z Norska a sev. Ameriky, slaninu, mouku, rýži, máslo, víno, olej) a uhlí (z Anglie a Spoj. Obcí). Rozsáhlou měrou vyvinut je též obchod bankovní a bursovní. Ruch plavební je velmi značný; r. 1891 kotvilo tu 1016 lodí o 1,236.353 tunách, mezi nimiž převládají vlajky španělská (393 lodi o 585.651 t.), americká a anglická. Spojení s vnitrozemím udržují četné železnice, spojení s cizinou pravidelná paroplavba s hlavními přístavy americkými i evropskými, dopravu po městě koňská dráha a vyvýšená železnice pouliční. – Havana, založena byla r. 1519 na nynějším místě, avšak již před tím r. 1515 město téhož jména bylo od Diega Velasqueza zbudováno na již. pobřeží blíže nynějšího Batabana. Když Španělé učinili město hlavním tržištěm osad západoindických a shromáždištěm loďstev, jež dopravovala drahé kovy z Peru a Mexika do Evropy, povzneslo se měrou neobyčejnou, ale trpělo zároveň velice nájezdy anglických a hollandských bukanýrů, kteří Havanu r. 1555 a 1563 strašlivě poplenili; nicméně teprve r. 1663 byla opevněna. Dne 14. srp. 1762 zmocnili se jí Angličané, ale již r. 1763 zase ji Španělům vrátili. Dodatky

Související hesla