Havel Václav

, český politik a dramatik. Při zaměstnání vystudoval střední školu a v 60. letech obor dramaturgie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. 1965 člen a 1968 – 69 předseda redakční rady časopisu Tvář. 1961 – 68 dramaturg Divadla Na zábradlí. V roce 1967 v projevu na IV. sjezdu svazu spisovatelů kritizoval diskriminaci české a slovenské kultury a občanských svobod komunistickým režimem. 1968 předseda Kruhu nezávislých spisovatelů. Po roce 1968 byl donucen odejít z divadla; určitý čas pracoval jako dělník, současně se věnoval autorské tvorbě a občanským aktivitám. Přispíval do samizdatových edic a do Lidových novin a dalších periodik. Spoluzakladatel a jeden z prvních signatářů a mluvčích Charty 77. V 70. a 80. letech několikrát vězněn, naposled v roce 1989 za přípravu a účast na tzv. Palachově týdnu. V létě 1989 iniciátor petice Několik vět. V listopadu 1989 vedoucí osobnost opozice, která jednala s představiteli komunistického režimu; spoluzakladatel Občanského fóra. Po abdikaci G. Husáka byl 29. 12. 1989 zvolen prezidentem ČSSR, opakovaně v červenci 1990 ČSFR; rezignoval v červenci 1992 v souvislosti s rozpadem státu. V únoru 1993 zvolen prezidentem České republiky. Má velkou autoritu mezi spoluobčany i autoritu mezinárodní; nositel řady mezinárodních ocenění. Hlavní díla: Zahradní slavnost, Vyrozumění, Žebrácká opera, Audience, Vernisáž, Horský hotel, Protest, Largo desolato, Pokoušení, Asanace; eseje Slovo o slovu, Moc bezmocných, O lidskou identitu, Do různých stran, Letní přemítání; korespondence z vězení Dopisy Olze.

Související hesla