Hazlitt William

, anglický esejista, literární a výtvarný kritik. Nejvýše cenil citovou sílu uměleckého výrazu (Characters of Shakespeare's Plays – Postavy Shakespearových her). Vůdčí duch radikální skupiny „londýnských romantiků“ (též cockneyské školy – L. Hunt, Ch. Lamb, J. Keats). Česky vyšel výbor Myšlenky lehké jako vzduch.

Ottův slovník naučný: Hazlitt William

Hazlitt: Hazlitt: William, kritik angl. (*1778 v Maidstonu v Kentu – †1830 v Londýně), měl býti malířem a maloval skutečně několik let, ale obrátil se pak k literatuře. Vydal: Principles of human action, spis filosofický (1805); The eloquence of the British Senate (1808), výběr řečí parlamentárních; Political essays a A view of the british stage (1818), výběr článků politických a článků dramatických; r. 1818 měl přednášky v Surrey-Institution o básnících angl., 1819 o komických spis. angl., 1821 o dramatě za Alžběty, jež získaly mu slavné jméno a sebrány byly ve tři silné svazky. Jiné spisy jeho jsou: Characters of Shakespeare's plays (1817); Table talk (1821 – 22); The spirit of the age, kritiky vrstevníků (1825, 4. vyd. 1886); Plain speaker (1826); The life of Napoleon (1828 – 30, 4 sv., nové vyd. 1852), nejlepší jeho dílo. Syn Hazlitt:ův uveřejnil jeho Literary remains (1836, 2 sv.), vnuk jeho Memoirs (1867, 2 sv.). Sebrané články jeho vydány r. 1890 v 6 sv.; výběr viz v A. Irelandově spise Hazlitt:, essayist and critic (1889). Hazlitt: byl prudký chorobný podivín, jehož posudky, ne-li objektivností, zajímají svérázností obsahu i formy.

Související hesla