Hedvika

, německá (bavorská) světice; žena slezského vévody Jindřicha I. Bradatého (1163 – 1238), s nímž měla sedm dětí. Aktivní v dobročinnosti k chudým a nemocným. Vštěpovala základ víry Anežce České, byla tetou světice Alžběty Uherské (1207 – 1231). Po ovdovění v roce 1238 vstoupila do kláštera cisterciaček v Trzebnici. 1267 svatořečena.

Ottův slovník naučný: Hedvika

Hedvika: svatá, vévodkyně slezská (*1174 – 1243 †v Třebnici), dcera Bertholda IV. z Andechsu, markrabí meranského, a Anežky hraběnky Rochlické, provdána byla v 12. roce svého věku za slezského vévodu Jindřicha I., kterého přiměla, že v Třebnici u Vratislavě založil ženský klášter řádu cisterciáckého, do kterého po smrti manželově r. 1238 vstoupila. Pro zbožný život a skutky milosrdenství, jež prokazovala, prohlásil ji papež Kliment IV. dne 26. bř. 1267 za svatou a den jejího úmrtí 17. řijna ustanoven za výroční k oslavě její památky. Syn její Jindřich II. Pobožný padl u Lehnice r. 1241 proti Tatarům. Životopis její ze XIII. stol. vydán v Scriptores rerum silesiacarum I. sv., Vratislav, 1835. Viz Görlich, Das Leben der hl. Hedwig (Vratislav, 2. vyd. 1854).