Heidegger Martin

, německý filozof; jeden z nejvýznamnějších představitelů moderní ontologie. Zpočátku působil na univerzitě v Marburgu, poté na freiburské univerzitě, kde byl v roce 1933 zvolen rektorem (krátce členem NSDAP); záhy odešel do ústraní. Ovlivněn Husserlovou fenomenologií, na jejímž základě vypracoval zcela samostatnou filozofii bytí. Usiloval o „překonání zapomenutosti bytí“ v západní filozofii, které se projevilo ztotožněním bytí a jsoucna; cestou k novému pojetí bytí je „fundamentální ontologie“, vypracovaná v díle Bytí a čas. Má-li být ontologie možná, musí se napřed ujistit o tom, že bytí je někde zpřístupněno; tento přístup k bytí je dán ve způsobu bytí lidské existence (označené jako „Dasein“, pobyt). Dasein ví o svém bytí a jde mu o toto bytí samo, protože má schopnost vztahovat se ke své smrti, k možnosti svého konce, tedy ke své konečnosti. V rámci analýzy existence podal popis základních momentů struktury lidského způsobu bytí, tzv. existenciálií, na něž navázal existencialismus. Svůj raný projekt ontologie však nezavršil a zhruba od 30. let se soustředil na vztah bytí a nicoty (Co je metafyzika ?) a na originální pojetí pravdy (viz též alétheia) jako neskrytosti (O bytnosti pravdy). Za východisko otázky smyslu bytí již nepovažoval výlučně lidskou existenci, nýbrž bytí chápal jako význačně dějinné; čas je myšlen jako rozměr dějinně se odhalující pravdy bytí a člověk ve svém vztahu ke světu je chápán jako ten, kdo je schopen tuto pravdu vyslovovat. Heideggerova filozofie se vyznačuje působivým, i když obtížně přeložitelným jazykem a hlubokou, často až básnickou spekulací (zejména v pozdním díle). Další díla: Věc, Co je filosofie, Nietzsche.

Související hesla