Heilbronn

, město v jihozápadním Německu na řece Neckar; 121 000 obyvatel (1998). Průmysl strojní, automobilový, chemický, obuvnický. Říční přístav. Muzeum, divadlo, historické památky. – Heilbronn téměř zničen za 2. světové války.

Ottův slovník naučný: Heilbronn

Heilbronn, okr. město neckarského kraje ve Virtembersku, na Neckaru, 130 m n. m. a na žel. tratích schweiger-weinsberské a štutgart-jagstfeldské virtemb. stát. drah, v úrodné krajině, s domy rázu středověkého, má pěkný chrám sv. Kiliána z l. 1013 – 1529 s věží 62 m vysokou, katol. farní kostel sv. Josefa ve slohu románském, synagogu, radnici se starým orlojem, pomník Marie Terezie, císaře Viléma I. a přírodozpytce Roberta Mayer, super. intendenturu, gymnasium, reálku, vyšší dívčí, hudební a zimní hospodářskou školu. městský archiv, krajský soud, jemuž podřízeno 9 okr. soudů, okr. soud, berní a lesnický úřad, poštu první tř., filiálku říšské a virtemberské banky, obchodní a průmyslovou komoru, divadlo, nemocnici, věznici pro samovazbu, jatky, vynikající průmysl zlatnický a stříbrnický, výrobu strojů, fysikálních a hudebních nástrojů, cukru, chemikalií, sody, náhražek kávových, umělého hnojiva, stearinu, mýdla, běloby, tabáku, doly na sůl a několik solivaren, které vyrábějí ročně na 20.000 tun soli kuchyňské, na blízku pak vinice, zahrady a lomy sádrové. Obchod podporován jest výhodným spojením železničním, řetězovou vlečnou plavbou do Mannheimu a čtyřmi říčními přístavy; vyváží se dobytek, dříví, víno, ovoce a výrobky průmyslné. Město má velmi pěkné okolí a 29.941 ob. (1890), z nich 3774 kat. a 838 židů. – Původem svým sahá Heilbronn do dob římských, městem jest od r. 1225 a od r. 1360 říšským městem. R. 1547 zavřel tu Karel V. smlouvu s Oldřichem virtemberským a 23. dub. 1633 Oxenstierna se stavy švábsko-franckého kraje smlouvu heilbronnskou. R. 1802 dostalo se město Virtembersku. Viz Freudenberger, Heilbronn, seine Umgebung und das untere Neckarthal (Heilbronn., 1892). Dodatky Má 40.004 obyv. (1905) a nové krematorium.

Související hesla