Heliocentrismus

, z řeckého helios - slunce; sluncestřednost; kosmologické a astronomické učení o Slunci jako středu planetární soustavy s planetami, jež kolem něho obíhají. Heliocentrismus je znám již ve starověkém Řecku (Aristarchos ze Samu), v pozdní antice a ve středověku převážila protikladná geocentrická soustava (viz též geocentrismus), propracovaná Aristotelem a obzvláště Ptolemaiem. O novodobé prosazení heliocentrismu se zasloužil zejm. M. Koperník.

Související hesla